Technický týdeník č. 07/2019

Pozice CECIMO ve věci kontroly exportu strojů duálního užití /pokračování z minulého čísla/

Evropská asociace průmyslu výrobních strojů CECIMO vítá iniciativu Evropské komise revidovat režim kontroly exportu, transferu, zprostředkování, technické asistence a transitu duálně využitelných položek, který je v současnosti nastaven prostřednictvím Regulace 428/2009. Modernizovaný režim by měl cílit na harmonizaci implementace schvalovacích procesů kontroly exportu mezi členskými státy. V navrhované podobě by nicméně zvýšil administrativní zátěž pro evropské exportéry výrobních strojů a postihl by jejich konkurenceschopnost na již tak nerovném globálním hracím poli.

CECIMO zastupuje 15 národních asociací producentů výrobních strojů zemí EU, EFTA (European Free Trade Association, jejímiž členy jsou: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) a Turecka. Evropská produkce výrobních strojů představuje 36 % jejich celosvětové produkce, což znamená největší podíl na globálním trhu, dále je následována Čínou a Japonskem. Evropské výrobní stroje jsou, spolu s japonskými, považovány za globální špičku (i když v současnosti je dohání Taiwan a Jižní Korea). Jako špičkové technologie jsou evropské stroje většinou klasifikovány v režimu duálního užití (Čína zatím ještě nedosáhla srovnatelné technologické úrovně).

V roce 2016 činil export strojů duálního užití z EU 28 celkem 10,4 mld. euro, což představovalo 64 % celkového exportu výrobních strojů z EU. Režim duálního užití zahrnuje široké spektrum výrobků, mezi nimiž jsou i strojírenské komodity (nejméně jsou v něm kupodivu zastoupeny výrobky obranného průmyslu). Sektor výrobních strojů je páteří moderního strojírenství a téměř 70 % výrobních strojů je klasifikováno jako duálně použitelné, podléhající tudíž kontrolnímu režimu EU. Pro průmysl jsou předpokladem konkurenceschopné a energeticky efektivní výroby.

Současný režim je základem pro kontrolu exportu, zprostředkování, transit a transfer duálně použitelných komodit. Jeho pravidla jsou přímo aplikovatelná na evropské exportéry. Členské státy mohou však zavést dodatečné kontroly (tzv. „pozlacování“ pravidel EU), zejména, pokud jde o jejich zpřísnění a aplikovatelné pokuty. Často se implementace a schvalovací procedury významně liší mezi jednotlivými státy. Licenční povolování je vždy věcí kompetentních národních orgánů. Některé státy například z důvodu zachování veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv zavedly dodatečné kontroly na stroje stojící mimo kontrolní seznam, dotýkající se transitu, kontroly zprostředkovacích provizí nebo vydávají národní seznamy strategických výrobků a služeb. Různorodé fungující režimy zakládají různé úrovně kontrol, což negativně působí na legitimní obchodování a má za následek konkurenční nevýhody pro výrobce z EU.

Současný seznam kontrolovaných položek EU je ročně aktualizován a založen na neochvějných faktech, jasných a objektivních technických údajích. Jeho aktualizace by v každém případě měla být koherentní s definovanými závazky členských států a pro národní autority by měla poskytovat možnost odvolání. Jakékoli místní rozdíly budou bránit konkurenceschopnosti EU na globálním trhu duálně použitelných výrobků. Na druhé straně, praktická aplikace je nyní pro licenční autority nesmyslně časově náročná a pro evropské výrobce znamená velké administrativní náklady. Výrobci v členských státech s rychlejším procesem autorizace získávají významnou výhodu nad obdobnými podniky ze zemí s byrokratičtějšími procedurami.

Evropský parlament nedávno projednal zprávu Mezinárodního výboru pro obchod otevírající trialog. Rada pro duálně použitelné zboží nyní pracuje na návrhu revize systému kontroly exportu. Ten zavádí tzv. „catch-all provision“ se závazkem autorizace jdoucím nad rámec kontrolního seznamu, zahrnující navíc v článku 4 „možné zneužití ve spojení s akty terorismu nebo nedodržování lidských práv“. Výsledkem bude, že exportéři a národní licenční úřady budou zavázány k usilovnému pátrání, zda exportované stroje nejsou záměrně určeny ke zneužití. Znamená to, že je zaváděna nekvantifikovatelná subjektivní podmínka, jejíž naplnění se může v čase měnit. Současný sankční režim EU, kde je prvořadá licence pro duální export, je daleko lepším nástrojem, běžně aplikovaným napříč členskými státy.Přesun odpovědnosti za verifikaci respektu k lidským právům v zemi konečného užití na exportéra a národní licenční úřad je diskutabilní zejména z důvodu, že ´měkká fakta´ ponechávají prostor pro různou interpretaci. CECIMO rozhodně plně podporuje tvůrce evropské politiky v boji proti šíření zbraní, terorismu a za ochranu lidských práv, ale podnikatelé by neměli nést důkazní břemeno takového politického rozhodnutí, které jasně patří do kontrolní sféry politických aktérů.

Povšimněme si, že v roce 2012 navrhl Evropský parlament podobnou catch all provision, která se z pochopitelných důvodů nedostala do finální verze Regulace 599/2014, doplňující Regulaci 428/2009. Vágní rámec takového opatření vede totiž k příliš velké neurčitosti a vkládá odpovědnost za dodržování lidských práv do rukou exportérů, kteří jsou posledním vhodným subjektem k převzetí tohoto úkolu

Představitelé sektoru výrobních strojů se obávají, že zamýšlená opatření postaví evropské výrobce do výrazně nevýhodné pozice v důsledku povinnosti dodatečných kontrol, pomalých a zatěžujících administrativních procesů a prohloubí již existující nerovnost globálního hracího pole.

Pro byznys je nejobtížnějším aspektem kontroly exportu „posouzení užití“ ve fázi, kdy se přijímají důležitá strategická rozhodnutí. Obava z rizik povede u výrobců k tomu, že posouzení konečného užití bude prováděno velmi přísně, což potenciálně způsobí ztrátu byznysu ve prospěch konkurentů s jinou interpretací pravidel. Ponechání takto velkého prostoru pro interpretaci na podnikatelích bude mít negativní dopad na zdravou globální konkurenci, a to i uvnitř jednotného trhu.

Exportéři mimo EU, například z asijských průmyslových zemí, budou realizovat benefity v důsledku svého volného regulativního rámce pro export duálně použitelných výrobků, jak se to ostatně již nyní děje. Už teď pozorujeme, že ostatní hráči v průmyslu výrobních strojů neprosazují obdobná pravidla kontroly exportu. V současnosti jsou Německo a Itálie mezi 7 největšími světovými exportéry duálně použitelných výrobních strojů. Čelí ale nelítostné konkurenci asijských spoluhráčů. Japonsko může předstihnout Německo (vedoucího světového exportéra), jak se to již v minulosti stalo. Neměli bychom též pominout precedent průmyslu USA, který se vytrvale zmocňuje exportních příležitostí. Noví konkurenti představují hrozbu, že vyplní prostor uvolněný evropskými exportéry, kteří budou nuceni čelit administrativním překážkám.

Třebaže návrh se snaží minimalizovat byrokracii, pokud jde o vnitřní obchod EU, podstupuje riziko tím, že postupuje přesně opačně, pokud se jedná o export do destinací mimo EU, zavádějíc impozantní disproporční opatření a dvojsmyslné rámce. To může mít za následek významné zpožďování dodávek v řádu měsíců, což znamená velké ztráty zisku a neproporcionální trestání legitimních obchodních firem.