Technický týdeník č. 16/2018

Umělá inteligence a budoucnost lidské práce
Lidská dimenze je pro umělou inteligenci (AI) a její zapojení do práce zásadní. Jedná se o kontinuální proces pracovní průpravy lidí a AI přitom lidské schopnosti násobí.“

Umělá inteligence (AI) představuje pro podnikatele obrovský potenciál uvolnění významných benefitů. Aplikace techniky a technologie AI povede k přesunům pracovníků mezi pracovními pozicemi a k eliminaci pracovníků s malou zběhlostí v jazycích a matematice. V důsledku toho byla na jarním zasedání CECIMO v Mohuči věnována speciální pozornost AI a budoucí podobě práce. Zasedání se účastnili významní hosté – průmyslníci, pracovníci aparátu EU, akcionáři a experti – kteří nám poskytli pohled na různé perspektivy AI, zejména na její dopad na různá odvětví ekonomiky a také na problematiku zaměstnanosti.

Profesor na fakultě managementu, působící na katedře strojírenství Milánské polytechniky, Marco Taisch, otevřel diskusi o budoucnosti práce. Podtrhl skutečnost, že výrobní společnosti potřebují získat možnost využívat plný potenciál digitální transformace. Z toho důvodu nestačí model Průmyslu 4.0, který je zaměřen jen na továrnu. Je nutné jít za rámec tohoto konceptu a začít přemýšlet o Podniku 4.0 a Společnosti 4.0.
„Průmysl 4.0 není jen o technologii, je o dovednostech a datech“ říká a zdůrazňuje, že produktivita je výsledkem schopnosti vytěžit data z firmy a aplikované technologie. Je důležité zaměřit se na data, protože ta představují novou surovinu budoucnosti. Průmysl 4.0 je o konektivitě a produktivitě na úrovni systémů. Prof. Taisch vyslal silnou zprávu současným a budoucím podnikatelům, vysvětlil, že použití Internetu věcí, Big Data a technologií Průmyslu 4.0 by se nemělo omezovat jen na továrny, jinak budou promeškány velké příležitosti.
CECIMO si také cení principiální zprávy paní Marianne Thyssen, evropské komisařky pro zaměstnanost, sociální záležitosti, dovednosti a pracovní mobilitu:
„CECIMO může být silným spojencem při obraně přidané hodnoty iniciativ EU v oblasti vzdělávání a pracovní průpravy, při aktivním zavádění projektů EU v oblasti podnikatelských dovedností, ve výrobě MT a rozvoji pracovního tréninku a modifikaci výukových plánů učebních poměrů“ říká Marianne Thyssen.

Nenechávejme aktivity v oblasti umělé inteligence jen na firmách a politicích

„AI existovala dosti dlouho hlavně v laboratorním prostředí, nyní se ale výrazně demokratizuje“ říká John Higgins, senior adviser pro digitální technologie firmy Burson Marsteller. Domnívá se, že AI je stále v řadě případů ponechávána na laboratořích a výzkumných institucích, to se ale brzy změní a společnosti produkující techniky AI tento proces samy urychlí. S nárůstem objemu dat se AI stále rychleji vyvíjí. Data a příslušný software jsou navíc stále dostupnější, což znamená, že daleko více lidí je začíná využívat.
Protože se ale AI vyvíjí, je třeba, aby se byznys aktivně angažoval v politickém procesu a pomohl šířit povědomí o AI. John Higgins zdůraznil, že AI by neměla zůstávat pouze v prostředí digitálních firem a u dodavatelů techniky. Podtrhl, že byznysmeni, kteří začínají využívat AI v průmyslových srdcích Evropy, musí být v tomto směru „na úrovni“. Jen tak mohou zajistit, aby technický vývoj zahrnoval kontrolní i bilanční principy.

Neexistuje žádný algoritmus, který by mohl reagovat na všechny výzvy

Alexander Kipp, analytik pro Big Data z firmy Robert Bosch GmbH, říká, že AI změní podstatně naše životy – a to jak soukromé, tak profesní. Ale podle jeho názoru je velkou výzvou už sama definice AI. Kipp věnoval ve svém vystoupení pozornost významu pochopení toho, co vlastně je AI, jaké metody za ní stojí a komu mohou být její výzvy v současnosti adresovány. Zmínil se, že u firmy Bosch vyvíjejí takové aplikace, s jejichž pomocí mohou z metod AI docílit značné benefity, uvést je do reálného života a do výroby – zvláště pak v oblasti zpracovatelského průmyslu.
„Konec konců, je to vždy o znalostech managementu a o tom, jak dokážeme využít znalostí, které již máme a učinit je aplikovatelnými efektivním způsobem“ řekl Alexander Kipp. Jak dodal, neměli bychom podceňovat poznávací kapacitu lidí v celém procesu. Neexistuje žádný algoritmus, který by byl použitelný k řešení všech stávajících výzev. Identifikace správného algoritmu, pochopení, co je AI a jak ji můžeme aplikovat – to je zde klíčovým problémem.
Kipp závěrem poznamenal, že existují tři hlavní pilíře: Data, AI a experti. „Jedná se o mocnou kombinaci nástrojů, které spolu mohou velmi dobře spolupracovat. Proto není potřeba zbavovat se expertů, jen jim musíme zajistit lepší informace a učinit je efektivnějšími“ řekl Kipp.
„Abychom porozuměli kapacitě strojů, potřebujeme porozumět kapacitě lidí“ říká Patrick Schwarzkopf, výkonný ředitel VDMA pro robotizaci a automatizaci, a dodává, že „kapacity strojů jsou velmi často přeceňovány, což je velký problém, pokud mluvíme o AI a robotizaci.“
Pan Schwarzkopf zdůraznil důležitost IA („Intelligence Augmentation“ – zvýšení inteligence, a „Intelligence Amplification“ – zesílení inteligence). To znamená, že můžeme kombinovat lidskou inteligenci se systémy určenými ke zvýšení nebo zesílení naší produktivity. V tomto kontextu vysvětlil, že idea spočívá v doplnění strojové výroby člověkem. Lidský vstup je klíčový pro AI a její využití v pracovním procesu, protože jde o kontinuální proces pracovní průpravy lidí v AI a AI sama o sobě násobí lidské schopnosti. Schwarzkopf také poznamenal, že „stroje potřebují být námi učeny, přičemž i my se učíme od strojů, což představuje rovněž trvalý proces.“
Philip Slusallek, vědecký ředitel oddělení simulované reality v Německém centru umělé inteligence (DFKI), řekl, že v DFKI se snaží vyrobit počítač se zrakem, sluchem a běžnými smysly. V tomto kontextu se dívají na AI jako na nástroj, který by mohl pomoci průmyslu. Pan Slusallek zdůraznil důležitost simulací.
„Proto jsme se v DFKI zaměřili na kombinaci AI s počítačovou grafikou a programováním, jakož i na vysoce výkonné počítače. Prostřednictvím simulačního modelu můžeme predikovat, co se stane v budoucnu a zkoušet různé konfigurace s cílem kontroly, jak mohou reálné faktory pracovat“, říká Slusallek.
Pan Slusallek také zdůraznil, že komunita AI by měla spolupracovat na vytvoření společné strategie a na identifikaci klíčových zájmů evropského průmyslu. Vyzval k vytvoření Společného evropského rámce pro výzkum AI, který by měl za cíl spolupráci všech existujících institucí AI
„V obecné rovině“, dodal Slusallek, „se AI stane centrální složkou všeho, což neříkám jen pro reklamu. Existuje cosi, co pravděpodobně zůstane trvalé, a my to potřebujeme sdělit dnes, protože ostatní tak již postupují.“