Technický týdeník č. 15/2018

• MT průmysl v EU ve vztahu k Velké Británii po Brexitu
Po 30. březnu 2019 se Velká Británie stane pro státy EU třetí zemí.
Ve světle posledního vývoje jednání o Brexitu se jako jediná použitelná alternativa jeví dohoda o volném obchodu, s nulovými celními tarify na veškeré zboží a doufejme i na služby. Pro evropské výrobce by to byla dobrá zpráva, nejvíc pak pro výrobce obráběcích a tvářecích strojů, kteří představují páteř zpracovatelského průmyslu. Měli bychom ale mít na paměti, že výroba s využitím MT je vysoce automatizovaná, a proto zahrnuje sektor MT i služby. Schéma nulových tarifů pro služby bude proto pro evropský průmysl MT klíčové.

Z politického hlediska UK neuvažuje o realizaci „norského scénáře“, nýbrž usiluje spíše o přijetí „kanadského scénáře“. EU ale nesouhlasí s takovým ´vybíráním třešniček´, protože to není v jejím zájmu.
Pobrexitová budoucnost stále vypadá pro evropské výrobce poměrně nejasně. Průmysl MT je spíše nakloněn tzv. měkkému Brexitu a obchodu bez bariér.
Jak multinacionální společnosti, tak i malé a střední podniky podporují řešení udržující těsné vzájemné vztahy mezi jednotlivými trhy.
Dovozní a vývozní cla by znamenaly pro evropské výrobce citelné náklady, které by měly dopad na celý hodnotový řetězec, počínaje stanovením cenových strategií až po vztahy se zákazníky, od automobilního a leteckého průmyslu až po farmaceutický sektor.
Netarifní bariéry a dodatečné úkony spojené s řáděním úředního šimla mohou zvýšit administrativní náklady pro firmy na obou stranách. Některé členské státy dokonce riskují ztrátu tradičních centrál (Belgie, Nizozemí). Proto je férový a všezahrnující přístup na trhy v zájmu evropského průmyslu jako celku.
Polovina britské produkce je v současnosti exportována do zemí EU, která je pro ni domovským trhem. Pro UK je proto důležité udržet si přístup k zákazníkům z EU.
I když britská produkce MT představuje pouze 2 % evropského trhu, evropské dodavatelské řetězce jsou komplexní a přeshraniční. Je pravděpodobné, že pobrexitové uspořádání nepokryje všechny aspekty dodavatelských řetězců. Logistika firem vyrábějících MT je založena na podmínkách jednotného trhu. Výrobní centra jsou umístěna v určitých zemích, zatímco velkoobchodní sklady a distribuční body v jiných. Rozhodnutí o jejich přemístění by mělo mít negativní dopad na pracovní místa jak v EU, tak v UK.
Přechodné období je klíčové pro výrobce na obou stranách Kanálu k tomu, aby vyhodnotili svůj byznys a logistické modely při minimálním narušení obchodních toků.
Kooperace v oblasti veřejných zakázek a bezpečnosti by měla zůstat přísně v kompetenci obou stran. Většina produkce MT je kvalifikována jako zboží dvojího užití. Otázka licencí upravujících jejich export by mohla být při vyjednávání o brexitu zpochybněna. Cílem ovšem je vyhnout se právní nejistotě a dodatečným administrativním nákladům pro evropské výrobce.
UK byla jedním ze tří hlavních příjemců čínských přímých zahraničních investic FDI (Foreign Direct Investment), spolu s Německem a Francií. V roce 2016 59,6 % z celkových čínských FDI směřovalo do zemí „velké trojky“ (UK, Německo, Francie) – 7,8 mld. euro do UK, 11 mld. euro do Německa. V uplynulém roce se čínské investice do UK zdvojnásobily. Bylo by třeba zajistit, aby EU nadále zůstala pro zahraniční kapitál atraktivním příjemcem.
Evropští průmysloví podnikatelé by nyní měli pracovat v úzké spolupráci s obchodními asociacemi a dalšími zainteresovanými subjekty, které hrají klíčovou roli, na zmírnění vedlejších výdajů brexitu a minimalizovat dopad na MT byznys na obou stranách Kanálu.

• Přijetím rezoluce Evropského parlamentu vznikne riziko útlumu rozvoje inovací v oblati 3D tisku.

Evropský parlament schválil v červnu tohoto roku nezávaznou rezoluci o 3D tisku, která zpochybňuje vhodnost stávajících regulací EU. Evropa potřebuje uvážlivý přístup bez ukvapených regulačních kroků, které by mohly mít negativní dopad na inovace.

Parlament přijal rezoluci „Třídimenzionální tisk: práva intelektuálního vlastnictví a občanské povinnosti“ 631 hlasem, 27 bylo proti a 19 se zdrželo. Zmíněná rezoluce zdůrazňuje přednosti 3D tisku pro hospodářství a společnost, jeho důležitost pro různá odvětví ekonomiky a potřebu nových pravidel podporujících rychlejší certifikaci součástek ve výrobním procesu.

Rezoluce také vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila případnou revizi regulačního rámce Povinností a práv intelektuálního vlastnictví (IPR – Intellectual Property Rights) pro oblast 3D tisku a také obrátila svou pozornost na potenciální národní úpravu poplatků z autorských práv na systémy 3D tisku. Pokud se tak stane, bude opominut negativní dopad těchto opatření na inovace, jakož i další významné ekonomické vlivy – včetně administrativní zátěže spojené se systémem poplatků za vývoj 3D tisku v Evropě.

CECIMO oceňuje, že Evropský parlament uznává přidanou hodnotu 3D tisku a její technologické, ekonomické a environmentální přínosy pro Evropu. Nabádáme ale evropské instituce, aby v užití technologií přísně rozlišovaly mezi ´byznys-to byznys´ (B2B) a ´byznys- to- spotřebitel (B2C), když přistupují k 3D tisku z perspektivy regulací. Metody 3D tisku jsou předmětem velkému počtu požadavků ze strany sektorů, kde je tato výrobní metoda aplikována.

Evropa má klíčovou pozici v různých segmentech světového trhu 3D tisku. Pro plné přijetí této technologie napříč kontinentem má největší význam důsledná snaha vyhnout se nové regulaci povinností a práv IPR, která by potlačovala inovace a zpomalila zavádění 3D tisku v zemích EU.

Přijatá Rezoluce požaduje do tří měsíců mandatorní reakci ze strany Evropské komise, obsahující nástin jejího stanoviska a záměrů, pokud jde o toto téma. CECIMO se bude spolu s představiteli Evropské komise nadále v této záležitosti angažovat a bude trvat na tom, že současný systém práv a povinností IPR je z hlediska splnění svého účelu v oblasti 3D tisku již plně dostačující.