Technický týdeník č. 08/2018
Pozice CECIMO k problematice kontroly exportu zboží dvojího užití (1. část)
V poslední době se ukázalo jako nezbytné vysvětlit pozici CECIMO, pokud jde o obsah Zprávy Evropského parlamentu a Rady Evropy, věnované unijnímu režimu kontroly exportu, transferů, dojednání technické asistence a transitu položek dvojího užití.
CECIMO souhlasí s potřebou evropské legislativní iniciativy k modernizaci stávajícího režimu kontroly exportu a harmonizaci jeho zavádění členskými státy. Tento návrh však obsahuje riziko, že uvede poctivé evropské výrobce obráběcích strojů do výrazně nevýhodné pozice v globální konkurenci tím, že zvyšuje administrativní překážky právě pro evropské výrobce. Zavedení tohoto široce pojatého opatření znamená těžko vyčíslitelnou, subjektivní, potenciálně nekonzistentní povinnost autorizace, jdoucí nad rámec kontrolního seznamu. To by mělo za následek zpožďování dodávek, finanční ztráty a v důsledku toho i snížení konkurenceschopnosti evropských výrobců strojů. Opuštění principu posuzování nezákonného postupu v podnikání by vedlo k tolerování různé interpretace konkurenčního prostředí, což by mohlo negativně ovlivnit vydávání strategických rozhodnutí, založených na předcházení rizikům a přinášet tak možnost vzniku podnikatelských ztrát.
I když CECIMO výrazně podporuje evropské tvůrce politiky při zdůrazňování lidských práv a prevence terorismu, podnikatelé by neměli být odpovědní za tvorbu politických rozhodnutí, protože tato odpovědnost leží právě na politických aktérech. Sankční režim nebo embargo jsou lepší nástroje k podpoře demokracie, dodržování právních ustanovení a respektování lidských práv.
Tento příspěvek je založen na rozsáhlých zkušenostech výrobců obráběcích strojů s duálním užitím sdružených v CECIMO a snaze po prosazování zájmů evropského průmyslového sektoru ve světě. Proto CECIMO doporučuje:
• Aby se předešlo vytváření nesmyslných zábran čistě administrativní cestou, je třeba nahradit všezahrnující ustanovení seznamem sankcionovaných zemí a výrobků.
• Termín „due dilligence“ (náležitá pečlivost) je příliš vágní a měl by být nahrazen seznamem jednoznačných kritérií pro posuzování obchodních partnerů, s cílem právní jednoznačnosti a ponechání jen minimálního prostoru pro subjektivní interpretace.
• Revidovaná regulace by měla zajistit větší stupeň harmonizace a konzistence při implementaci kontrolních mechanismů exportu mezi členskými státy.
• Vítáme zavedení dodatečných autorizací exportu a samostatných autorizací pro velké projekty s kratší dobou platnosti.
• Rozhodovací orgány EU by měly cílit na zajištění férového rámce, který nebude znamenat konkurenční nevýhody pro firmy EU.
Kontext a pozadí evropského průmyslu výrobních strojů
CECIMO vítá iniciativu Evropské komise revidovat režim kontroly exportu, transferu, dojednání, technické asistence a transitu komodit duálního užití, upravený nyní Regulačním předpisem 428/2009. Modernizovaný režim by měl skutečně cílit na harmonizaci implementace schvalovacích procesů kontroly exportu mezi členskými státy. Ve své současné podobě totiž zvyšuje administrativní zátěž pro evropské exportéry výrobních strojů a podkopává jejich konkurenceschopnost na již nyní značně nevyváženém globálním hřišti.
CECIMO reprezentuje 15 národních asociací evropských producentů výrobních strojů ze zemí EU, EFTA a Turecka. Evropská produkce výrobních strojů představuje 36 % celosvětové výroby, což znamená největší podíl na trhu, následována Čínou a Japonskem. Evropské obráběcí stroje jsou považovány spolu s japonskými stroji za světové špičky ve strojírenské technologii, i když Tchaj-wan a Jižní Korea v poslední době Evropu i Japonsko dohánějí. Vysoká technologická úroveň zároveň znamená, že většina strojů je klasifikována jako podléhající režimu duálního užití. Čína zatím této technologické úrovně nedosahuje.
Už v roce 2016 činil celkový export výrobních strojů ze zemí EU 28, které spadaly do kategorie zboží duálního užití, 10,4 mld. Euro, což znamenalo 64 % celkového evropského exportu výrobních strojů.
Rámec duálního užití zahrnuje široké spektrum oborů, mezi nimi též zpracovatelský průmysl. Sektor výrobních strojů je páteří moderního průmyslu a téměř 70 % strojů je podle exportního kontrolního režimu EU klasifikováno jako zboží dvojího užití. Jsou však nezbytně nutné pro konkurenceschopné a energeticky efektivní výrobní procesy.
Současný režim vytváří společnou základnu pro kontrolu exportu, zprostředkování, transit a transfer duálně použitelných komodit. Tato pravidla jsou direktivně aplikována na evropské exportéry. Samy členské státy však mohou zavádět dodatečné kontroly, „zlatá pravidla“ EU, zejména pokud jde o vymáhání a udělování aplikovatelných pokut. Často se implementace a uznání procedur výrazně odlišují mezi jednotlivými členskými státy. Licencování autorizací je vždy záležitostí kompetentních národních orgánů. Některé státy například implementují dodatečné kontroly zboží nad rámec seznamu z důvodu obecné bezpečnosti nebo dodržování lidských práv, transitu, kontroly zprostředkování za provize nebo vytvářejí národní seznamy strategického zboží a služeb. Smíšený režim je založen na několikastupňové kontrole, což negativně ovlivňuje řádné obchodování a nese s sebou konkurenční nevýhodu pro výrobce strojů v EU.
Společný seznam EU kontrolovaných komodit (Příloha I.) je každoročně aktualizován a založen na holých faktech, jasných a objektivních technických údajích. Tato aktualizace by měla být každopádně koherentní s původním závazkem členských států a usnadňovat pozici národních autorit. Jakékoli lokální odlišnosti budou rozhodně poškozovat konkurenceschopnost EU na globálním trhu duálně použitelných produktů. Aplikace licencovaných autorizací je nerozumné plýtvání časem a znamená pro evropské exportéry velkou administrativní zátěž. Výrobci v členských státech, kde je používán rychlý postup, získávají významnou výhodu oproti jejich protějškům v zemích s byrokratičtější procedurou.
V poslední době schválil Evropský parlament zprávu Mezinárodního obchodního komitétu, která otevírá trialog. Na návrhu nyní pracuje odbor pro zboží duálního užití Evropské Rady.
Změny návrhu a jejich důsledky pro sektor výrobních strojů
Návrh zavádí široce pojaté univerzální opatření, povinnost autorizace jdoucí nad rámec kontrolního seznamu, navíc zavádí ve svém článku 4 „možné zneužití ve spojitosti s akty terorismu nebo porušení lidských práv“. V důsledku toho jsou exportér a tradiční licenční autority povinni pracně odhadovat, zda je záměrem klienta exportovaný stroj zneužívat. To znamená, že se zavádějí nekvantifikovatelné subjektivní podmínky, jež se mohou během doby realizace projektu měnit. Současný sankční režim EU, upravující licencování exportu duálně použitelných výrobků, je daleko lepším nástrojem a je běžně členskými státy aplikován.
Podle CECIMO je přesun odpovědnosti za verifikaci duálního užití z hlediska respektu k lidským právům v zemi užití na exportéra a národní licenční úřad sporný, zejména z toho důvodu, že neodhadnutelné lokální odlišnosti ponechávají volný prostor pro různé interpretace.
CECIMO rozhodně podporuje evropské tvůrce politiky v boji proti šíření zbraní, terorismu a ve vytváření podmínek pro ochranu lidských práv, ale podnikatelé nemohou nést důkazní břemeno takových politických rozhodnutí, která jasně náležejí do sféry kontroly aktérů evropské a světové politiky.
Je třeba upozornit na to, že už v roce 2012 navrhl Evropský parlament podobnou směrnici, která se z pochopitelných důvodů nedostala do Nařízení 599/2014, které doplnilo Nařízení 428/20. Vágní dosah tohoto opatření nastoluje atmosféru neurčitosti a převádí odpovědnost za zachovávání lidských práv na exportéry, kteří jsou nejméně vhodnými subjekty pro to, aby se ujali realizace takového poslání.
Představitelé evropského průmyslu výrobních strojů se obávají, že zamýšlená opatření uvedou evropské producenty do značně nevýhodné pozice, způsobené dodatečnými kontrolními procesy na různých úrovních, pomalostí příslušných administrativních procesů a již existující globální nerovností, pokud jde o pravidla hry.
Většina pro byznys problematických aspektů spočívá v „posouzení užití“ při důležitých strategických rozhodovacích procesech. Producenti výrobních strojů mají obavy z rizik a budou posuzovat dvojí užití přísně, s ohledem na potenciální ztrátu byznysu vůči konkurenci při různé interpretaci pravidel. Ponechání takto velkého prostoru pro jejich interpretaci podnikatelům by mělo globálně negativní dopad na zdravou konkurenci v rámci jednotného trhu, ale i mimo něj.
(Pokračování v příštím čísle)