Technický týdeník č. 07/2016

Italská strojírenská asociace UCIMU hlásí pozitivní výsledky výrobců výrobních strojů, robotů a automatizační techniky za rok 2016.

Massimo Carboniero, prezident UCIMU, říká: „Vládní instituce v Itálii odvedly tentokrát kus dobré práce. Byl zpracován plán kampaně Průmysl 4.0, který představuje konkrétní program průmyslové politiky, schopný zajistit zvýšení konkurenceschopnosti italského zpracovatelského průmyslu“.

Italský průmysl výrobních strojů, robotů a automatizace ukončil rok 2016 s kladnými ekonomickými ukazateli a je připraven další růst nastartovat i v roce 2017. Takto ve stručnosti představil vyhlídky pro rok 2017 prezident Massimo Carboniero na tiskové konferenci asociace UCIMU-SISTEMI PER PRODURRE.

Studie UCIMU věnovaná vývoji úvěrů a podnikání dokládá, že v roce 2016 vzrostla produkce výrobních strojů na 5,48 mld. Euro, což znamená vzestup o 5 % proti předchozímu roku.

Jednoznačně pozitivní trend byl zaznamenán i pokud jde o dodávky italských výrobců na domácí trh, které vzrostly na 2,2 mld. Euro, to je o 20,5 % více ve srovnání s předešlým rokem. Na druhé straně však klesl export o 3,3 % na 3,275 mld. Euro, v důsledku slabé poptávky na hlavních trzích, kde jsou italské výrobky nabízeny.

Podle dat ISTAT (Italský statistický úřad) za sektor UCIMU byl v prvních devíti měsících roku 2016 vývoj odbytu italských výrobců v jednotlivých zemích následující: Německo 260 mil. (-1%), USA 247 mil. (-9,1 %), Čína 222 mil. (-9,7 %), Francie 158 mil. (+23,6 %), Polsko 90 mil. (+3,5 %), Mexiko 76 mil. (+37,1 %), Španělsko 75 mil. (+8,5 %), Turecko 64 mil. (-4,4 %), UK 58 mil. (-33 %), Rusko 57 mil. (-60 %).

Spotřeba vykazuje pozitivní trend růstu o 10,1 % na celkových 3,685 mld. Euro. Je to v pořadí již třetí rok s dvouciferným růstem, což svědčí o zotavení italského trhu, který konečně znovu začal investovat do výrobních technologií.

Rok 2017 by měl být dle prognózy znovu pro sektor UCIMU pozitivní, neboť by měly růst všechny hlavní ekonomické ukazatele.
Výroba podle odhadů vzroste na 5,7 mld. Euro (+4%), takže se přiblíží rekordním 6 mld. Euro z předkrizového roku 2008.

U exportu se očekává růst o 1,7 % na 3,3 mld. Euro. Měl by pokračovat i pozitivní trend spotřeby na 3,94 mld. Euro, tedy o 6,9 %. To povede k růstu dodávek od výrobců, jež by měly dosáhnout 2,37 mld. Euro (+7,5 %), jakož i dovozu na 1,57 mld. Euro (+6,1 %).

Massimo Carboniero komentuje tato čísla následovně: „Výsledky roku 2016 byly pro italský průmysl výrobních strojů pozitivní, což přineslo hrubému domácímu produktu téměř 8 mld. Euro, zahrnujeme-li do celkové bilance, kromě výroby výrobních strojů, též výrobu dílů, nástrojů a numerických řídicích systémů.“

„Se vzestupem výroby a spotřeby se potvrzuje, že Itálie je zajímavá v globálním měřítku, a to nejen vzhledem k jejímu potenciálu odborníků v tomto sektoru, ale i pro silnou poptávku, která se zvedá díky funkční podpoře, jakou představuje Nový Sabatiniho zákon a Superodpisy“.

„Nyní, spolu s programem Průmysl 4.0, který je zahrnut v již schváleném zákonu o státním rozpočtu na rok 2017,“ tvrdí Massimo Carboniero, „dala vláda zemi dobře strukturovaný a komplexní program průmyslové politiky. Potvrzení Superodpisů do výše 140 %, zavedení Hyperodepisování do 250 %, refinancování dle Nového Sabatiniho zákona, vzrůst z 25 % na 50 % u odpočtu daní u výzkumně vývojových aktivit, to jsou hlavní pilíře, na nichž je tento program založen“.

„S tímto programem se mohou italské podniky spolehnout na sérii opatření ve prospěch své konkurenceschopnosti. Ty mohou dále urychlit implementaci strojních a inovativních technologií s cílem dosáhnout co nejvyšší digitalizace továren.“

A Massimo Carboniero pokračuje: „Se znovuzavedením superodpisů do 140 %, se firmy využívající strojní a výrobní systémy mohou spoléhat na podporu pokračujícího kvantitativního nárůstu strojů ve svých továrnách, což ale často povede k zastarávání. Na straně druhé, hyperodpisy do 250 % mají za cíl podporu technologické a digitální transformace ve smyslu kampaně Průmysl 4.0. Hyperodpisy mají ve skutečnosti stimulovat zavádění a rozšiřování vzájemně propojených systémů v rámci podniku nebo spojení mezi systémy příslušného podniku a dalšími externími systémy.“

„Na základě těchto evidentních rozdílů“, dodává prezident UCIMU, „budou muset výrobci strojů učinit aktivní kroky k pochopení a uspokojování diferencovaných potřeb zákazníků, přičemž, pokud to bude nezbytné, také výrazným způsobem upgradovat dodávané technologie, aby zajistily požadovanou interkonektivitu.“

„Je to pro nás velká výzva“, uzavírá prezident Carboniero – ale italští výrobci budou schopni tyto kroky uskutečnit, protože velká část výrobního strojírenství již byla začleněna do programu podpory digitálních systémů“.