Technický týdeník č. 02/2017
CECIMO vstupuje do roku 2017 s řadou aktuálních témat
Na podzim a v závěru roku 2016 proběhla dvě významná zasedání CECIMO. První z nich - zasedání generálních managerů evropských strojírenských asociací - se uskutečnilo ve dnech 17. a 18. října 2016 v Praze. 25. a 26. listopadu pak proběhlo Valné shromáždění CECIMO v Římě.
Pracovní program obou zasedání řídil generální ředitel CECIMO pan Filip Geerts a jednání spolumoderoval projektový manager CECIMO pan Emir Demircan.
Jedním z klíčových materiálů byla zpráva o ekonomických výsledcích oboru v 15 členských zemích CECIMO podle hlavních ukazatelů, kterými jsou výroba, export, import a spotřeba. Statistické údaje byly doplněny i ekonomickou prognózou výsledků roku 2016. Jednotliví generální ředitelé tyto kumulované údaje tradičně doprovázejí popisem ekonomické situace v členských zemích, která má dopad na stav oboru obráběcích a tvářecích strojů. Česká republika se tentokrát mohla pochlubit skutečností, že výsledky ve sledovaných ukazatelích dosáhly skutečně historických hodnot. Ing. Paclík uvedl následující potěšitelná čísla: v roce 2015 došlo totiž k nárůstu objemů ve všech sledovaných kategoriích – v produkci o 12 %, ve vývozu o 6 %, v dovozu o 16 % a ve spotřebě dokonce o 23 %. Zároveň se netajil skutečností, že závěr roku 2016, jehož výsledky se budou vyhodnocovat na jaře roku 2017, již tak optimisticky nevyznívá.
Zpráva o aktivitách výboru Market Intelligence obsahuje shrnutí globálních výsledků oboru výrobních strojů tak, jak je zaznamenal pravidelný přehled společnosti Oxford Economics. Výbor rovněž dlouhodobě sleduje vývoj v oblasti významných mezinárodních dohod týkajících se obchodní výměny.
K výraznějšímu posunu v jednání směřujícím k uzavření Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), což by měla být nová dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice, bohužel nedošlo. Nelze si zastírat, že jednání neprobíhala od samého počátku příliš hladce a občas se dokonce významným způsobem komplikovala. V současné době to spíše vypadá, že, vzhledem k výsledku amerických prezidentských voleb, zbývá jen malá naděje, že se vůbec uskuteční, přestože to dlouhou dobu vypadalo, že by mohla mít kromě podstatných ekonomických aspektů také zásadní význam zahraničně politický.
Ať již to s TTIP dopadne jakkoli, USA a EU přesto zůstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, a to vzájemně i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013, kdy byla jednání o uzavření transatlantického partnerství zahájena, hodnoty 790 miliard euro. Každý den mezi EU a USA probíhá obchod se zbožím a službami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytvářejí téměř polovinu světového hrubého domácího produktu (celkem 47 % - EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %).
S ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru. Jedním z hlavních zdrojů mapujících možné ekonomické dopady uzavření transatlantického partnerství je v současné době nezávislá studie londýnského Centra pro výzkum ekonomické politiky (Centre for Economic Policy Research).
Z přehledu stávajícího režimu vývozu strojů tzv. dvojího užití, který je stále velice naléhavým tématem, vyplývá, že v poslední době nedošlo ve zmíněném režimu k podstatnějším změnám. Ekonomické sankce Evropské unie vůči Rusku a Íránu, co se týče exportu strojů dvojího užití, stále trvají. Politické špičky Evropy jsou nadále přesvědčeny o jejich nezbytnosti, přestože praxe mnohdy ukazuje, že nejsou dostatečně účinné a často dokonce kontraproduktivní.
Zpráva o aktivitách CECIMO v oblasti výzkumu a inovací a zpráva Technické komise si všímají především problematiky Ecodesignu, zavádění nových kritérií pro produkty označené emblémem Bluecompetence, postupem standardizace ve vztahu k tématům Průmyslu 4.0, což jsou především otázky spojené s problematikou aditivní výroby (Strategic Paper on Additive Manufacturing) a energetické účinnosti strojů.
Komise pro komunikaci a obhajobu zájmů projednávala v posledním období dopady přijímaných politických kroků EU v oblasti průmyslové a digitální politiky na obor výrobních strojů (Zpráva CECIMO o digitální transformaci oboru výrobních strojů), vztah CECIMO k postupu reindustrializace Evropy v souladu s programem slovenského předsednictví EU, postup uplatňování koncepce „vyspělé výroby“ (advanced manufacturing) napříč evropskými regiony (Advanced Manufacturing across Europe´s regions), obsah pojmu „smart Europe“ (Amsterdam Declaration: creating a smart Europe, endorsed by CECIMO) a novinky v oblasti příspěvku CECIMO ke zvyšování úrovně profesionálních dovedností v rámci zvyšování úrovně technického vzdělávání (Digital and Key Enabling Technologies Skills Expert Agenda participated by CECIMO).
Jednání reprezentantů oboru výrobních strojů klíčových evropských zemí tradičně doplňuje zpráva o průběhu nejvýznamnějších mezinárodních strojírenských veletrhů a finanční zpráva o hospodaření CECIMO.
