Technický týdeník č. 09/2016

Semináře věnované Fondům vnější spolupráce (pokračování)

V oblasti Středomoří jsou určeny pro podporu malých a středních podniků tyto investiční aktivity: poskytování rizikového kapitálu (Evropská investiční banka), záruční fond, mechanismus pro finanční inkluzi drobných, malých a středních podniků, investiční fond SANAD pro podporu drobných podnikatelů. Pro země Východního partnerství jsou určeny: finanční mechanismus pro podporu malých a středních podniků (EIB, EBRD, KfW), fond pro „zelené“ investice (EIB), Evropský fond pro Jihovýchodní Evropu (EFSE, KfW), finanční nástroje pro malé a střední podniky v rámci implementace DCFTA (EBRD a EIB). V rámci Východního partnerství pak existuje zastřešující iniciativa „The SME Flagship“, jejímž cílem je vytvoření vhodného podnikatelského prostředí zejména prostřednictvím poskytování poradenských služeb, zajištění přístupu k financování a podpory obchodních organizací.

Dalším ze způsobů, jak podpořit privátní sektor, je využívání ekonomické diplomacie s celou řadou iniciativ a nástrojů. Zástupce Direktoriátu Růst představil některé z nich. Hlavním je nástroj partnerství, z kterého jsou financovány obchodní mise firem EU do partnerských zemí, zejména pak do oblasti Jihovýchodní Asie, Číny, Koreje a Japonska. Dále lze využít databázi přístupu na trh, tzv. Market Access Database, monitorující situaci na trzích třetích zemí, nebo společných obchodních misí pod záštitou agentur na podporu obchodu v rámci nástroje COSME.

V rámci pravidelné revize příručky pro zájemce o fondy vnější spolupráce (Procurement Procedures and Practical Guide) představil Laurent Sarazin (Direktoriát pro rozvoj DEVCO) některé z hlavních změn. Jednou z největších novinek je systém EDES, který má za cíl odhalit a vyloučit ze soutěže subjekty, které se dopustily nekalého jednání. Takové subjekty mohou být vyloučeny z účasti i na dalších projektech v rámci vnější spolupráce, a to až na dobu pěti let. Zároveň jim může být uložena sankce ve výši 2 – 10 % z celkové hodnoty zakázky. Dalším významným aspektem je prodloužení referenčního období u veřejných zakázek na dodávky a služby na pět let a u prací až na osm let. Tato změna by měla výrazně rozšířit okruh způsobilých uchazečů. Usnadnit účast na projektech financovaných z fondů vnější spolupráce by měla i možnost sub-kontrahování některých aktivit v rámci veřejných zakázek třetím subjektům. Zároveň je zaveden flexibilnější systém hodnocení nabídek, včetně posouzení dalších relevantních aspektů u veřejných zakázek na dodávky a práce, jako jsou například provozní náklady, ceny náhradních dílů apod.

Jackie Church z Evropské investiční banky představila hlavní aktivity EIB spojené s podporou privátního sektoru. EIB v roce 2015 poskytla investice v celkové výši téměř 80 mld. EUR. Nejvíce projektů profinancovala v samotné EU (69,7 mld. EUR), nejméně pak v asijských zemích a zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (celkem 2,2 mld. EUR). V rámci sektorového zaměření se EIB soustředila nejvíce na podporu malých a středních podniků (celkové investice 29,2 mld. EUR), dále pak na životní prostředí, infrastrukturní projekty a inovace. Hlavními produkty EIB jsou úvěry, finanční záruky a poskytování vstupního kapitálu. Tyto nástroje jsou následně dále modifikovány podle typu příjemce (malé a střední podniky, velké korporace, finanční instituce apod.) V zásadě platí, že přímé financování je určeno primárně pro velké korporátní firmy s projekty nad 20 mil. EUR. U malých a středních podniků využívá EIB nepřímého financování přes další (nejčastěji lokální) finanční instituce. Příkladem nepřímého financování je poskytnutí půjček určených pro malé a střední podniky a technické pomoci s budováním kapacit v hodnotě 60 mil. EUR v Keni a Ugandě. EIB je rovněž zapojena do fondu GEEREF, který skloubil veřejné financování s prostředky privátních investorů a v současné době disponuje 222 mil. EUR. Fond je sektorově zaměřený na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích.

Během závěrečné panelové diskuse vystoupili zástupci konzultačních firem Development Alternative Inc, Vitens-Evides International a Particip GmbH, které patří mezi pravidelné účastníky a výherce výběrových řízení. Jejich hlavní strategií v rámci podpory privátního sektoru je zaměřit se na drobné podnikatele prostřednictvím využití neziskových nevládních organizací, nebo lokálních parterů. Zaměřili se na technickou pomoc s budováním kapacit u malých firem, které neměly dostatečné kapacity projít administrativním sítem výběrových řízení na další veřejné zakázky. Pokud jde o úspěšné zapojení se do veřejných zakázek financovaných z fondů vnější spolupráce, je potřeba neustálá komunikace s místními partnery a intenzivní zapojení se do přípravy formulace zadávacích podmínek.

Na výše zmíněný seminář navázal seminář pražský, který pod názvem Fondy vnější spolupráce EU – Jak se stát dodavatelem EU proběhl v dubnu v prostorách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Seminář zahájili Ivo Šrámek, náměstek pro řízení evropské sekce a Jitka Znamenáčková, ředitelka Odboru politik EU, oba z MZV ČR. Projekty vnější spolupráce EU představil Mgr. Michal Klučka ze Stálého zastoupení ČR při EU. Vysvětlil, jakých nástrojů je využíváno k dosahování cílů vnější politiky EU – hovořil například o svěřeneckých fondech a inovativních nástrojích včetně tzv. blendingu.

V druhé části pracovního semináře vystoupili čeští zástupci působící přímo v Direktoriátech EU. Jiří Hladík z Direktoriátu EU Sousedství objasnil fungování jednoletých i víceletých rozhodovacích procesů, způsoby implementace a poskytl i některé praktické rady pro nové zájemce o využití stávajících fondů. Martin Páv z Direktoriátu EU Rozvoj a spolupráce vysvětlil podstatu fungování zadávacích procedur v projektech vnější spolupráce EU a jeho praktické rady vycházely z analýz konkrétních chyb, kterých se v přihláškách často dopouštějí jednotlivé firmy.

Závěr semináře byl věnován diskusi mezi úspěšnými žadateli, kteří měli možnost předat své zkušenosti „nováčkům“, kteří své přihlášky teprve připravují. Cílem obou seminářů bylo upozornit zájemce o vstup do projektů financovaných z Fondů vnější spolupráce Evropské unie nejen na možnosti výběru teritorií a oborového zaměření vypsaných projektů, ale především na nutnost dodržet předepsané postupy zadávacího řízení a podmínky čerpání finančních prostředků. V případě jejich nerespektování nebo vážných chyb v účetnictví může dojít k nevyplacení nebo zpětnému odebrání poskytnutých finančních prostředků.