Technícký týdeník č. 08/2016

Závěry Strojírenského fóra Praha 2016

Zajímavé trhy, export a zahraniční zkušenosti

• Stát musí podnikat kroky k udržení tradičních trhů, neměnit stále priority a podporovat zahraniční obchod efektivními nástroji.
• Stát by měl směrovat své proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU a zde posílit a stabilizovat síť ekonomických diplomatů a kanceláří   CzechTrade.
• Ekonomická diplomacie by měla podporovat snahy firem o optimalizaci diverzifikovaného tržního portfolia a přispět tak k lepšímu uplatnění produkce českých strojírenských firem na globalizovaném trhu.
• Česká vláda má usilovat o vytvoření politických podmínek pro další rozvoj obchodních vztahů s Ruskou federací i přes pokračující ekonomické sankce ze strany EU.
• Strojírenské firmy požadují urgentní řešení témat financování vývozu a pojištění vývozních rizik, a to i pro země řazené do rizikovějších kategorií.
• Stát by měl zohlednit zájmy českých strojírenských firem při vyjednávání podmínek uzavíraných dohod o volném obchodu (TTIP, EU-Japonsko).
• V souladu s potřebami českých strojírenských firem musí stát intenzivně prosazovat řízenou ekonomickou migraci za účelem získávání zaměstnanců potřebných (nedostatkových) profesí.

Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu

• Je nezbytné zajistit systémovou podporu investic strojírenských firem do progresivních technologií (vyjasnění systému daňových úlev, zrychlené odpisy, změny legislativy po vzoru italského Sabatiniho zákona apod.).
• Je třeba dopracovat Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR tak, aby zahrnovala rovněž interdisciplinární potřeby a sloužila k provázání operačních programů s národními.
• Stát by měl v nové Metodice hodnocení 2017+ posílit roli aplikovaného výzkumu a motivačních prvků pro spolupráci výzkumné a firemní sféry, komercializaci a internacionalizaci výstupů.
• Vláda ČR musí projednat s EK zásady veřejné podpory, tj. vyjasnit postavení výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury ve vztahu k hospodářské činnosti. Definovat možné způsoby, ale i limity spolupráce firem a výzkumných organizací.

Reakce na výzvy čtvrté průmyslové revoluce

• Zaměstnavatelské organizace z oblasti průmyslu, strojírenství a elektrotechniky aktivně participují na řešení otázek spjatých s nástupem čtvrté průmyslové revoluce.
• Zaměstnavatelé požadují, aby si téma Průmysl 4.0 vzaly za své všechny resorty vlády, kterých se týká, a současně aby byly nastartovány i odpovídající změny v systému vzdělávání a na trhu práce.
• Ve vztahu k Národní iniciativě Průmysl 4.0 požadují strojírenské a další průmyslové firmy dopracování implementačního plánu, který bude obsahovat jasně formulované termínované úkoly spolu s příslušným kontrolním mechanismem.
• Svaz průmyslu a dopravy ČR zakládá Národní platformu pro Průmysl 4.0. Tato platforma si klade za cíl stát se průsečíkem pro komunikaci státní správy, firem, vzdělávacích a výzkumných institucí i sociálních partnerů.

Restrukturalizované a moderní technické školství

• Z národních i z evropských zdrojů musí být podporováno rozšiřování polytechnické výchovy v mateřských a základních školách, vč. podpory zájmového technického vzdělávání a získávání manuálních dovedností.
• Změnou legislativy musí stát podpořit přímé zapojení zaměstnavatelů do výuky na principech duálního vzdělávání. Pro přímé spojení výuky a praxe je nezbytné státem podporovat vytvoření funkčních partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol.
• Kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání musí odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. Požadujeme vytvoření systému předvídání kvalifikačních potřeb jak na celostátní, tak regionální úrovni. Kapacity jednotlivých oborů v oblasti středního vzdělávání je nutné nastavovat podle predikcí potřebného množství absolventů.
• Žádoucí je zvýšení profesní orientace vysokoškolských programů vycházející z novely vysokoškolského zákona, a to zejména v oblasti praxí studentů na reálných pracovištích a zapojení expertů z praxe do výuky.
• Průmysl 4.0 klade zvýšené požadavky na kvalitu, znalosti a dovednosti absolventů středních i vysokých škol – navrhujeme proto vytvoření národního rozvojového programu na podporu oborů, které se z hlediska nastupující čtvrté průmyslové revoluce jeví jako klíčové.
• Financování vysokých škol by mělo respektovat prognózy a požadavky trhu.