Technický týdeník č. 07/2016

Evropa se brání přiznat Číně statut tržní ekonomiky

Evropský průmyslový manifest za oboustranně výhodný obchod
My, zaměstnanci a zaměstnavatelé působící v rámci evropského průmyslového sektoru – reprezentující více jak 500 mld. Eur ročního obratu a miliony pracovních míst – vzhledem k významu evropského průmyslu jako základního hnacího momentu inovací, ochrany životního prostředí, růstu a pracovních příležitostí v Evropě, podporujeme principy soutěže na volném a svobodném trhu.

Tyto principy země jako je Čína nedodržují. Čína není tržní ekonomikou. Proto vyzýváme představitele Evropské unie, aby odmítli přiznání statutu tržní ekonomiky (Market Economy Status, MES) Číně. Schválení MES by zbavilo EU schopnosti čelit čínskému dumpingu.

Představitelé EU musí vzít na sebe odpovědnost před občany za zachování evropské ekonomiky. Musí vytvořit pohotové a efektivní nástroje na ochranu volného obchodu a zajistit tak budoucnost evropskému průmyslu.

Pokud budou zrušena antidumpingová opatření EU, pak nečestné obchodní praktiky zničí evropskou průmyslovou základnu a omezí počet pracovních míst.

My evropští zaměstnanci a zaměstnavatelé, jsme proti udělení statutu MES pro Čínu do té doby, než se stane skutečně tržní ekonomikou. Apelujeme na Evropský parlament, členské státy a Evropskou komisi: Hlasujte pro férový obchod! Řekněte NE udělení statutu MES Číně!

Mezinárodní obchod musí být volný a spravedlivý
• Čína zneužívá principy volného a oboustranně výhodného obchodování k zachování nefunkčních pracovních míst a rychlé dynamiky růstu.
• Exportuje své nadbytečné kapacity za nereálné ceny nedosahující ani výrobních nákladů na evropský otevřený trh s cílem získat podíl na něm cestou nekalé konkurence.
• Výrobky prodávané za dumpingové ceny směřují do životně důležitých evropských průmyslových odvětví, jako je ocelářství, strojírenství, výroba hliníku, keramiky, solárních panelů, nábytku a kol, čímž zasahují celé zhodnocovací řetězce.
• V roce 2015 zaznamenal obchod EU s Čínou rekordní deficit více než 180 mld. Eur, a to bez statutu MES. Tato nerovnováha roste v důsledku masivního dumpingu.
• Strategie čínského exportu je zaměřena na expanzi a pětileté plány pokračují v podpoře růstu nadbytečných kapacit.
• Více než 60 % všech antidumpingových opatření EU je dnes zaměřeno proti čínským výrobkům.
• Evropští výrobci nemohou konkurovat státem sponzorovaným čínským firmám a jejich subvencovanému exportu. Naproti tomu zákony Světové obchodní organizace (WTO) a EU zakazují členským státům EU podporovat touto cestou vlastní průmysl.
• V Číně vyráběné produkty vykazují daleko vyšší environmentální stopu a zvyšují emise CO2, čímž maří záměry klimatické politiky EU a uplatňovaného Systému obchodování s emisemi.
• Čína není tržní ekonomikou – je to státem řízená ekonomika, která nesplňuje většinu základních principů, jako např. „ponechat na tržních silách aby určovaly tvorbu cen“.
• Čínská vláda nicméně tvrdí, že EU musí Číně udělit statut MES v roce 2016 s ohledem na Protokol WTO. Ve skutečnosti ale žádný takový závazek neexistuje.
• Přiznání MES by se prakticky rovnalo vydání licence k dumpingu Číně a vyslalo by špatný signál, pokud jde o nutné reformy.
• Výsledkem by byl pokles počtu pracovních míst v Evropě a snížení hospodářského růstu. Ztráta hrubého domácího produktu v objemu 228 mld. Eur by byla doprovázena ohrožením až 3,5 milionu pracovních míst.

Evropská unie musí říci NE udělení statutu MES Číně!
• Lídři EU musí zajistit fungování volného globálního trhu a vytvořit účinnější nástroje na jeho obranu.
• Musí v této chvíli zastavit čínský dumping a udržet pracovní místa a dynamiku hospodářského růstu v Evropě!
• Musí dát zřetelně najevo, že udělení MES Číně v roce 2016 není automaticky dáno.
• Musí učinit zásadní kroky k zajištění globální konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

• Írán se po zrušení sankcí otevírá mezinárodnímu obchodu

V souvislosti se zrušením sankcí proti Íránu se analytici Evropského výboru pro spolupráci v sektoru výrobních strojů CECIMO zamýšlejí nad aktuálními možnostmi, které se otevřením nové nebo spíše staronové exportní a investiční destinace před evropskými strojaři otevírají.

Ekonomický vývoj v Íránu
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency, IAEA) nedávno potvrdila, že Írán přijal závazek, pokud jde o nukleární vývoj, a že UN, EU a USA zruší ekonomické a finanční sankce. To znamená, že některé sektory íránské ekonomiky jsou znovu otevřeny evropskému obchodu a investicím.

Írán je druhou největší ekonomikou na Středním východě po Saudské Arábii s odhadovaným hrubým domácím produktem 375 mld. Eur v roce 2015. Má druhou největší populaci na Středním východě, téměř 80 mil. obyvatel. Přitom je to populace mladá, přes 60 % lidí je mladších 30 let. Pracovní síla je vzdělaná.

Íránská ekonomika je dnes závislá na sektoru nafty a zemního plynu, země však usiluje o její diverzifikaci. Írán disponuje významnými sektory zemědělství, průmyslu a služeb. Hlavním dováženým zbožím jsou výrobní stroje, železo a ocel, chemické a s nimi provázané produkty, dopravní stroje, elektrické stroje, nářadí a příslušenství.

Rostoucí poptávka po průmyslovém vybavení v Íránu se odráží i v dovozu výrobních strojů. Vláda hledá cesty k posílení lokálního průmyslu. Navzdory stále ještě citelným sankcím se dovoz výrobních strojů v roce 2015 zvýšil na 174 mil. Eur.

Před rozšířením sankcí v roce 2010 exportovalo CECIMO do Íránu výrobní stroje v hodnotě blížící se 157 mil. Eur. Restriktivní opatření omezily export na 29 mil. Eur v roce 2013. První snížení sankcí v roce 2015 zvýšilo export výrobních strojů o cca 80 %. EU očekává, že v příštích dvou letech se export zvýší čtyřikrát na 6,4 mld. Eur. Pokud k tomu dojde, stane se Írán pro evropské výrobní stroje jednou z dvaceti nejvýznamnějších exportních destinací.

Sektory využívající výrobní stroje
Írán je největším producentem automobilů na Středním východě a před ekonomickými sankcemi byl jedenáctým největším světovým producentem aut. Automobilní sektor je v zemi druhým největším průmyslovým odvětvím po olejářském, zaměstnává více než 700 tisíc pracovníků. V době sankcí jeho roční výstup poklesl z 1, 5 milionu vozů na méně než 700 tisíc.

Íránský automobilový trh se vyznačuje silnou poptávkou. Íránské společnosti se snaží zlepšit svou technickou úroveň a kvalitu výroby spoluprací se západními firmami. Roky izolace a obchodních restrikcí vedly k morálnímu zastarávání. Proto, i když dva hlavní íránští výrobci mají nadále největší podíl na trhu, se automobilní sektor poohlíží po zahraničních investicích. PSA Peugeot Citroen vytvořil joint venture s íránským výrobcem Khodro a modernizuje továrnu nedaleko Teheránu. Nová továrna zahájí výrobu koncem roku 2017 a má vyrábět sto tisíc aut ročně. Divize nákladních automobilů koncernu Daimler se po odvolání sankcí vrací na íránský trh. Před sankcemi, v roce 2010, prodával Daimler v Íránu ročně až 10 tisíc vozů.

Letecká infrastruktura země též potřebuje investice. Iran Air například objednal 118 komerčních letadel od Airbusu, včetně dvanácti A 380, největších osobních letadel vůbec. Írán má také vlastní leteckou továrnu, Iranian Aircraft Manufacturing Company (HESA), která vyrábí civilní letouny a jejich zařízení.

Růst poptávky po speciálních strojích vykazuje rovněž íránské zemědělství. Místně významným výrobcem je Iran Tractor Manufacturing Company.

Bohaté přírodní zdroje tvoří základnu pro kovovýrobu a strojírenství. Italská firma Danieli již uzavřela kontrakt na dodávky těžkých strojů a zařízení do Íránu v hodnotě 5,7 mld. Eur.

Export do Íránu aneb Co je třeba uvážit
Přes svůj vysoký absorpční potenciál nebude Írán snadné místo pro podnikání. Problémem je především financování, protože velké evropské banky stále ještě nejsou příliš ochotné poskytovat úvěry.

Země trpí dvoucifernou inflací, silná je kontrola cen a státní subvence. Írán zatím není členem Světové obchodní organizace (WTO).

Evropští výrobci výrobních strojů sice opět mohou obchodovat se zbožím, jež bylo dříve na seznamu sankcionovaných produktů, ale přes toto uvolnění potřebují i nadále exportní licenci na vývoz strojů s duálním užitím.