Technický týdeník č. 05/2016

Zamyšlení před startem třetího ročníku Strojírenského fóra

Strojírenské fórum dospěje v roce 2016 už do svého třetího ročníku a stejně jako v předchozích ročnících chce přinést aktuální témata k diskusi. Konference bude jako v loňském roce dvoudenní a uskuteční se ve dnech 22. – 23. března 2016. Účastníky a přednášející přivítá opět Obecní dům v Praze.
Motto letošního ročníku Strojírenského fóra, které vlastně zastřešuje všechna diskutovaná témata, je následující: Klíčovým faktorem úspěchu je osobní iniciativa. Samotná vystoupení se pak zaměří především na tři – jak předpokládáme – zajímavé a přitom ožehavé tematické okruhy. Prvním bude Export, zajímavé trhy a zahraniční zkušenosti, druhým Nástroje výzkumu a vývoje a jejich uplatnění v rámci inovačního procesu a nakonec tradičně ožehavé téma Restrukturalizované technické školství – jeden z nosných pilířů úspěchu firem. Tomu bude, vzhledem k jeho naléhavosti, věnován celý druhý den konference.

Význam aplikovaného výzkumu a inovací je nutné stále zdůrazňovat, protože především inovace jsou hnacím motorem pokroku a nástrojem konkurenceschopnosti firem. Umožňují jim prosadit se ve složitém konkurenčním prostředí i mezi obrovskými nadnárodními koncerny. Čeští technici byli vždy ve světě známí dobrými nápady, jež se dokázaly prosadit a proklestit našim firmám cestu na celosvětový trh.
Výsledky exportu jsou rovněž trvale v centru pozornosti. Naše republika je v žebříčku závislosti hospodářství na exportu na jedenáctém místě z celkem 253 zemí. Je tedy na exportu velmi závislá. Fórum by mělo nabídnout odpovědi na otázky, jaké podniknout kroky k tomu, abychom byli na světových trzích stále úspěšní. Jaká je proexportní politika našeho státu? Jaké trhy jsou pro české vývozní firmy momentálně nejzajímavější a jaké nástroje zvolit, aby náš export rostl?

Otázky technického školství byly poměrně výbušným tématem už na loňském ročníku fóra. V této oblasti se toho od loňského roku mnoho neudálo, a přitom jde o budoucnost celého našeho průmyslu, který se neustále potýká s absolutním nedostatkem kvalifikovaných lidí. Naše šance spočívá v užší spolupráci mezi školami a průmyslovými podniky. Školy jsou klíčovou platformou pro výchovu nové generace technicky vzdělaných odborníků. Na principu duálního vzdělávání si je de facto vychovávají samy firmy, které budují odborná učiliště nebo zakládají odborné školy.

Pro úspěšný průběh fóra je důležité, aby bylo dostatečně atraktivní pro odborníky z řad přednášejících a hlavně pro účastníky, kteří by na něm měli najít inspiraci pro své další pracovní směřování. Z hlediska připravovaného programu se podařilo dosáhnout efektivního mixu zástupců strojírenských firem, státní správy a škol samotných. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky přijalo záštitu nad konferencí z hlediska průmyslové politiky státu, Ministerstvo financí ČR pak z pohledu ekonomického, protože strojírenství je významnou součástí průmyslu a hraje důležitou roli při tvorbě hrubého domácího produktu, a v neposlední řadě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR proto, že se v celostátním měřítku jedná o společný cíl: výchovu mladých techniků a budování jejich pracovní kariéry ve strojírenství. Záštitu nad Strojírenským fórem přijalo konečně i Ministerstvo zahraničních věcí ČR, neboť strojírenský export založený na promyšlené ekonomické diplomacii představuje neopominutelnou položku v bilanci zahraničního obchodu.

Své zkušenosti z praxe nabídnou ve svých vystoupeních zástupci renomovaných výrobních firem, ale i výzkumných institucí zaměřených na obor strojírenství. Zajímavé, i když možná ne vždy jednoznačně pozitivní, budou zkušenosti manažerů i pedagogických pracovníků středních nebo vysokých škol technického zaměření. Myslím si, že stranou by určitě neměla zůstat ani problematika učilišť. Tady bude určitě přínosná i otevřená výměna názorů se zástupci MŠMT. V té podobě, jak je Strojírenské fórum po programové stránce připraveno, nabídne rozhodně dostatek informací a podnětů všem, kterým osud českého strojírenství leží na srdci.

Pro letošní ročník fóra byla nepochybně klíčová snaha organizátorů zatraktivnit jeho program pro zástupce členských firem Svazu strojírenské technologie, který ovšem reprezentuje pouze jednu část celého spektra strojírenských firem. Z programu předchozích ročníků zástupce svazových subjektů zajímaly především dva okruhy otázek – podpora exportu a komplex problémů souvisejících se zřizováním odborných učilišť a středních technických škol.

Problematikou orientace vývozu poněkud zahýbaly sankce vyhlášené proti Ruské federaci a hlavně pokles kurzu rublu a platební problémy ze strany některých ruských partnerů. Tyto objektivní vlivy však při nejlepší vůli žádná strojírenská konference nevyřeší. Nyní máme k dispozici statistiky z roku 2015 a z nich plyne, že naším největším obchodním partnerem stále zůstává Německo. Meziročně v letech 2013/2014 došlo k markantnímu percentuálnímu nárůstu exportu do Číny na úkor Ruska. Důvody jsou asi každému jasné.

Co se týče školství: na MŠMT byl opět vyměněn ministr. Přestože v závěru prvního ročníku fóra proběhla velmi zajímavá diskuse, vyzněla nakonec ve svém důsledku poněkud do prázdna. Nebylo totiž možné ze strany ministerstva očekávat nějakou konkrétní reakci. Doufejme, že nová mladá paní ministryně vnese do této problematiky svěží vítr.

Postupná krystalizace profilu takové akce, jakou je Strojírenské fórum, vyžaduje nepochybně svůj čas. Loni byla prezentována celá řada praktických zkušeností z oblasti školství, ale i z oblasti exportu a výzkumu. Cílem organizátorů - Svazu strojírenské technologie i společnosti Exponex -je, aby třetí ročník postoupil zase o kus dál, aby nabídl zajímavé informace, jež přinesou odpovědi na aktuální problémy firem a budou jim ku prospěchu. Pro účastníky je tedy důležité, aby si řekli, že na Strojírenské fórum se vyplatí jezdit. Stejně jako si velmi dobrou pozici vydobylo žofínské Ekonomické fórum, je snahou SST posunout Strojírenské fórum do pozice, kterou si právem zaslouží. Současně i naše strojírenství si na oplátku zaslouží kvalitní odbornou konferenci.

Letošní ročník Strojírenského fóra nabídne hned několik „tažných témat“. Ve strojírenství jsou velké firmy, jako příklad je možno uvést automobilky, které jsou nositeli inovací a tudíž v tomto směru slouží ostatním jako určitý vzor. Většina strojírenských firem v České republice však patří do kategorie malých a středních podniků (SME), kterým se alespoň v tomto oboru naštěstí daří být pro velké nadnárodní společnosti konkurenceschopnými partnery.

Za klíčovou je nutno považovat vazbu mezi průmyslem a technickým školstvím. To je otázka, jejíž řešení se už hodně dlouho protahuje. MŠMT by v oblasti reformy technického školství mělo v zásadě respektovat to, co potřebuje průmysl, například v otázce duálního vzdělávání. Bylo by dobré navázat na tradici, kterou tato země proslula: šikovnost českých lidí, řemeslná zručnost a uplatňování dobrých nápadů. Všichni se jistě shodneme na tom, že nechceme být montovnou ani výrobnou jednoduchých polotovarů či skladištěm vyspělé Evropy, a proto je nutno ukázat firmám, jak mohou růst, jakým směrem se ubírat v oblasti technického rozvoje a manažerských dovedností, aby jejich produkce s vysokou přidanou hodnotou nacházela zákazníky po celém světě. A k tomu by mělo Strojírenské fórum rovněž přispět.

Většina firem naštěstí nepožaduje od státní správy návod, jak má v daných otázkách postupovat. Ocenily by hlavně to, aby jim nebyly kladeny překážky především administrativního charakteru například v postupu při realizaci jednotlivých kroků k zavedení zmíněného principu duálního vzdělávání. V oblasti výzkumu by bylo dobré navázat na dnes již poměrně značně rozpracovanou a na různých úrovních prodiskutovanou agendu iniciativy Průmysl 4.0, kterou lze vnímat jako platformu pro diskusi o aktuálních cestách ke zvýšení konkurenceschopnosti firem. Jedná se především o zajištění zdrojů investic určených pro modernizaci průmyslových podniků formou, která bude pro podniky dostupná. A vzorová řešení už lze dnes leckde v Evropě najít. Například v Itálii, pokud si firma pořizuje nová zařízení, stát jí nabídne podporu ve formě daňové úlevy nebo takzvaných „superodpisů“, které umožňují až 140% odpis pořízených aktiv. Něco takového by bylo pro české firmy zcela jistě zajímavé. To by českému průmyslu, který se podílí na celkové tvorbě hrubého domácího produktu 33 procenty, což je mimochodem nejvíce v celé Evropě, hodně pomohlo. Je to záležitost, která se u nás zatím systémově neřeší, snad jen na úrovni operačních programů, ale to je trochu něco jiného, než operativní schválení zákona, jako je tomu v Itálii.

Klíčovou otázkou letošního ročníku bude nepochybně opět problematika technického školství. Jde tu o budoucí generace technicky vzdělaných lidí. Bez nich se efektivní průmyslová výroba zajistit nedá. Neméně důležitá je ovšem už zmíněná konkurenceschopnost strojírenských firem. To znamená formy podpory aplikovaného výzkumu a s nimi související iniciativa Průmysl 4.0. Jde o to, aby rozumné a odpovědné osoby na všech úrovních pochopily, že stát a na něj navázané struktury prostě musí podporovat to, co nás všechny živí. Stranou zájmu jistě nezůstane ani export. Bez něho naše ekonomika fungovat nemůže. Úspěšnost vývozu ale ovlivňuje mnoho různých faktorů. Kromě geopolitické situace v různých částech světa je to především vývoj kurzu koruny. Dlouhodobé zásahy do přirozeného vývoje kurzu měny považují všichni rozumní ekonomové za nevhodné a tržním principům neodpovídající. Silný kurz naopak nutí průmysl k dosažení vyšší přidané hodnoty cestou technického progresu, což vůbec není na škodu. Vyšší přidané hodnoty lze pak dosáhnout hlavně posílením aplikovaného výzkumu a rychlejším zaváděním inovací, což zase pomůže firmám k lepšímu uplatnění jejich produkce na nejnáročnějších trzích a následně ke zvýšení objemu exportu. Je tedy na první pohled patrné, že jednotlivé tematické okruhy, o nichž se bude na letošním Strojírenském fóru hovořit, spolu navzájem úzce souvisejí.

Na základě rozhovoru s ředitelem SST Ing. Oldřichem Paclíkem zpracovala PhDr. Blanka Markovičová, tisková mluvčí SST