Technický týdeník č. 4/2024

Aplikace společné evropské výrobní strategie - doporučení CECIMO pro příští institucionální cyklus Evropské unie 2024-2029

Evropská unie potřebuje podle mínění představitelů Evropské asociace průmyslu výrobních strojů a technologií CECIMO první inovativní výrobní strategii pro strojírenství, která zdůrazní význam tohoto odvětví pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, podpoří udržitelný a digitální přechod, posílí dodavatelské řetězce a zvýší vedoucí postavení Evropy ve světě.

Příští institucionální cyklus by proto měl být věnován vypracování dobře strukturované strategie, jejímž cílem by mělo být:

1. Zavedení výroční zprávy o výrobě

EU potřebuje komplexní "zprávu o kontrole způsobilosti" (po vzoru výroční zprávy o jednotném trhu), která by analyzovala silné stránky, závislosti, růst trhu, dostupnost pracovníků a inovace ve všech členských státech. Měla by sloužit jako transparentní a úplný přehled o výrobním prostředí, který bude vodítkem pro informovanou tvorbu politik.

2. Zřízení stálého fóra pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

V návaznosti na stávající Průmyslové fórum by bylo důležité vytvořit stálou platformu, která by usnadňovala průběžnou interakci mezi veřejným a soukromým sektorem. Toto fórum bude sloužit jako prostor pro společné diskuse o klíčových politických otázkách, strategických investicích a dalších iniciativách, které jsou na úrovni EU zásadní. Rozšíření působnosti průmyslového fóra zajistí konzistentní a inkluzivní přístup k rozhodování.

3. Začlenění iniciativ v oblasti výroby do všech klíčových politik EU.

Strategie směřuje k zavedení výrobní iniciativy do všech politik s cílem udržet konkurenceschopnost EU v každém scénáři, který tato specializovaná politika předpokládá. Upřednostněním výroby v rámci agend Zelená dohoda, Evropa přizpůsobená digitálnímu věku, Strategická závislost a dalších relevantních politik zajistíme komplexní a soudržnou podporu konkurenceschopnosti průmyslu výrobních strojů v zemích EU. Tato integrace bude znamenat synchronizované zacílení na udržitelnost, digitalizaci a strategickou autonomii.

Uznáním výroby za strategickou prioritu může EU účinně využívat různé kapacity a zajistit tak robustní a konkurenceschopné výrobní prostředí v celé Unii.

Zpomalení překotného legislativního procesu EU

Nezbytné zvolnění v tomto směru bude znamenat vytvoření potřebného prostoru a zajistí dostatek času na implementaci a vyhodnocení jednotlivých kroků. Rostoucí zaměření legislativy na digitální a ekologický přechod v Evropě přináší výhody, ale také tlak na evropské výrobní podniky. Je proto důležité znovu nastavit v EU regulační prostředí.

Před společnostmi stojí výzva přizpůsobit se novým postupům, obchodním modelům a povinnosti podávat zprávy, které jsou s těmito novými předpisy spojeny. To může být do značné míry zatěžující, protože orientace ve složitých požadavcích na podávané zprávy zvyšuje byrokratickou zátěž společností, které se už nyní potýkají se zvládáním technologického přechodu. Nové předpisy navíc zvyšují počet třetích stran a orgánů, s nimiž musí společnosti konzultovat detaily svého podnikání nebo jim podávat zprávy, což činí růst trhu v Evropě mnohem složitějším, než je tomu v jiných částech světa.

Cesta k úspěchu EU nevede ovšem pouze přes zavedení regulací. Proto je na čase pracovat na implementaci toho, co bylo vytvořeno v posledních pěti letech (například vypracování jasného průvodce pro implementaci nařízení o strojních zařízeních), a během tohoto legislativního mandátu je rovněž nezbytné posoudit přínosy a dopady nových komplexních požadavků.

Naléhavě proto žádáme tvůrce evropské politiky, aby během příštího institucionálního cyklu zajistili v EU transparentní a odpovídající legislativní prostředí.

1.   Posílení legislativní soudržnosti a transparentnosti

Legislativní ustanovení by měla být snadno srozumitelná a jednotně uplatňovaná ve všech členských státech. To bude důležité zejména v případě různých nařízení, která EU v uplynulém roce vypracovala jako první svého druhu, například zákona o kybernetické odolnosti, zákona o datech, zákona o umělé inteligenci, které ve své komplexnosti budou mít zásadní dopad na celé výrobní odvětví.

2.   Posouzení dopadu právních předpisů EU na celý hodnotový řetězec

Výrobní technologie (například ve sféře obráběcích strojů) jsou využívány téměř všemi průmyslovými ekosystémy, a proto je nezbytné posoudit dopad nové legislativy na celý hodnotový řetězec ještě před aktualizací nebo změnou jakýchkoli právních předpisů pro konkrétní odvětví. Tento krok zabrání ztrátě průmyslové a hospodářské konkurenceschopnosti v těch odvětvích, v nichž má EU vedoucí postavení na trhu jak v oblasti výrobních technologií, tak v oblasti konečných výrobků (jasným příkladem je odvětví automotive). Takový přístup se velmi doporučuje v případě připravovaného návrhu na omezení PFAS, který nezohledňuje individuální úroveň toxicity a rizikový profil a přijal přístup "jeden zákaz pro všechny", který ohrožuje průmyslovou konkurenceschopnost různých odvětví v EU. Jako PFAS se označují perfluorované a polyfluorované látky, které se vyrábějí zhruba od 50. let 20. století. Skupinu tvoří přibližně 5000 látek, které nacházejí použití v různých odvětvích průmyslu i v domácnostech.

3.   Zajištění flexibility a přizpůsobivosti právních předpisů

V neustále se měnícím prostředí je velmi důležité vyhodnocovat a testovat přizpůsobivost právních předpisů. Nová ekologická a digitální legislativa může mít nežádoucí a nepředvídané účinky, které lze snadno napravit. EU proto potřebuje nový přístup, který zajistí odolnost a relevanci našeho regulačního rámce tváří v tvář dynamickým změnám. Takového přístupu lze dosáhnout pomocí většího počtu regulačních sandboxů (využívaných pro dočasné spouštění neotestovaného kódu nebo nedůvěryhodných programů z neověřených třetích stran) nebo komplexnějších kontrol konkurenceschopnosti. Kromě toho umožní nejen identifikovat a napravit případné chyby, ale také plně uvolní potenciál těchto právních předpisů, čímž podpoří růst a konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU při maximálním posouzení dopadu právních předpisů EU na celý hodnotový řetězec.