Technický týdeník č. 01/2023
Setkání technických a výrobních ředitelů a pracovníků technického vývoje členských firem Svazu strojírenské technologie
Nejmladší člen svazové rodiny – společnost FANUC Czech s.r.o. se sídlem v Praze – Horních Počernicích - byla v závěru loňského roku hostitelem významného technicky zaměřeného setkání, které bylo spojeno s workshopem právě ukončeného projektu Technologická platforma Strojírenská výrobní technika.
Za společnost FANUC Czech, jejíž mateřská firma byla založena v roce 1956 v Japonsku a stala se za dobu své existence lídrem v oblasti automatizace, přivítal účastníky setkání jednatel společnosti Ing. Tomáš Ibler, M.B.A. a za organizátora setkání pak Ing. Oldřich Paclík, CSc., ředitel SST.
Z úvodní prezentace se přítomní dozvěděli, že firma FANUC Czech s. r. o., byla založena 16. září 2004 jako pobočka FANUC Europe pro střední a východní Evropu. Jejím cílem je dodávat výkonné a spolehlivé produkty pro průmyslovou automatizaci a software tradiční japonské značky FANUC, největšího výrobce průmyslové automatizace a robotů na světě.
FANUC Czech s. r. o. nabízí průmyslové roboty, CNC řídicí systémy a CNC stroje jako součást automatizace pro výrobu v následujících oborech: letectví, automobilový průmysl, strojírenství, přesná mechanika, slévárenství, zpracování plechů, elektronika a energetika, ale i stavebnictví, potravinářství, zdravotnictví, balení, farmaceutický průmysl, plastikářství, hodinářství a šperkařství, zpracování dřeva, mramoru a skla a zemědělství. Kromě dodávek svých produktů pořádá společnost četná školení a poskytuje servisní podporu.
Následující prezentace se soustředila na významný segment portfolia společnosti FANUC, kterým jsou řídicí systémy a roboty. Některé z nich si pak mohli účastníci setkání prohlédnout při návštěvě showroomu.
Odpolední blok programu zahájil Ing. Ivo Červenka prezentací společnosti NANOTECH-EUROPE. Firma je výrobcem maziv na bázi submikronových částic IF-WS2. Ty minimalizují tření a opotřebení a tím snižují provozní náklady a prodlužují životnost zařízení. Za objev fullerenů byla v roce 1996 udělena Nobelova cena za chemii.
Tato maziva se požívají ve špičkových technologiích, jako jsou kosmické technologie NASA, vojenské technologie a letectví, ale také ve strojírenství, automobilismu, a to na všech kontinentech světa již od roku 2008. Technologie je chráněna 110 celosvětovými patenty.
Ředitel SST Ing. Oldřich Paclík CSc., seznámil ve svém vystoupení účastníky setkání s nejnovějšími statistickými údaji oboru výrobních strojů a s pozicí České republiky v evropském i světovém srovnání co do produkce, spotřeby, exportu a importu těchto komodit. Součástí jeho prezentace byly rovněž důležité informace ze zasedání Evropské asociace průmyslu výrobních strojů CECIMO.
Aktuální strategie oboru strojírenská výrobní techniky na období 2020-2030 byla tématem vystoupení Ing. Jana Smolíka, Ph.D. z výzkumného centra RCMT při Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze, který je jedním z hlavních řešitelů projektu Technologická platforma Strojírenská výrobní technika, jejíž IV. výzva byla nedávno ukončena.
Strategie vychází z těchto základních premis: Předpokládá se, že hlavními motivy zákazníka při posuzování nabídky strojírenské výrobní techniky jsou: snižování vlastních rizik (nevyužití, nefunkčnosti, nespolehlivosti, závislosti na obsluze, atd.), maximální využívání vlastních příležitostí (vysoká efektivita, přesnost, univerzálnost, multifunkčnost) a potenciál ziskovosti (poměr mezi přidanou hodnotou a náklady na pořízení příslušné technologie).
Prioritní úkoly strategie oboru SVT jsou zaměřeny na zdokonalování hlavních užitných vlastností strojů a technologií a na zlepšování poskytovaných služeb a podpory. Význam jednotlivých vlastností strojů a nabídky se liší s ohledem na životní fázi stroje a technologie. Strategie byla formulována na základě těchto dvou klíčových otázek: jaké jsou hlavní užitné vlastnosti, které podporují konkurenceschopnost strojírenské výrobní techniky a jaké jsou aktuální potřeby uživatelů strojírenské výrobní techniky (obráběcích strojů, tvářecích strojů a související techniky a technologie), které je třeba ze strany výrobců a dodavatelů strojírenské výrobní techniky naplňovat.
Dalším významným dokumentem projektu Technologická platforma Strojírenská výrobní technika, o kterém ve své prezentaci hovořil rovněž Ing. Jan Smolík, Ph.D., je takzvaná Mapa oboru strojírenská výrobní technika. Cílem tohoto dokumentu je zvýšit připravenost českých podniků oboru strojírenská výrobní technika (malých, středních i velkých) na nástup pokročilých technologií vyžadujících kombinaci různých kompetencí a inovativních řešení, které mohou přispět k rozvoji nových meziodvětvových a mezisektorových hodnotových řetězců. Finální text je výsledkem dlouhodobějšího mapování priorit v oblasti aplikační domény, znalostních domén a oborové výzkumné strategie a dále obsahuje screening komerčních i výzkumných organizací, výzkumných infrastruktur a organizací technologického transferu, které mohou být partnery pro výzkum, vývoj a inovace v oboru strojírenská výrobní technika. Prezentuje také příležitosti a bariéry v oblasti sdílené ekonomiky a dosaženou míru uplatňování konceptu Průmyslu 4.0.
Ing. Jiří Švéda, Ph.D., další z vědeckých pracovníků RCMT, si pro závěrečné vystoupení celého programu zvolil téma Mechatronika v oblasti řízení, dat a komunikace. Mechatronika představuje nejmodernější propojení přesné mechaniky, elektrotechniky a inteligentního počítačového řízení a její přesahy do dalších oborů, jako je robotika nebo dokonce biomedicína, ale i ekonomie, nalézají plné využití v oboru výrobních strojů a technologií.
Setkání bylo zakončeno diskusí, která přinesla řadu nových konkrétních podnětů pro práci výzkumníků i odborníků z oblasti výrobní praxe.
it.
