Technický týdeník č. 12/2022
Evropská strategie v oblasti polovodičů
Polovodiče jsou životně důležitými součástmi každé technologie v digitálním světě a jako takové mají zásadní význam pro fungování světové ekonomiky. Dopad digitalizace ve většině odvětví vede k nebývalému růstu v oblasti poptávky po polovodičích, což způsobuje celosvětový nedostatek čipů, který začal v loňském roce a stále trápí různá průmyslová odvětví bez výjimky.
V tomto ohledu bylo v různých ohledech postiženo i odvětví obráběcích a tvářecích strojů (u zákazníků MT odvětví se jednalo například o vývoj nově vznikajících aplikací umělé inteligence).
Současný stav výroby polovodičů v Evropě
Společnosti se sídlem v Evropě, které vyrábějí polovodiče, mají tendenci specializovat se na úzce vymezené trhy a jsou považovány za silné v oblasti čipů pro mobilní telekomunikace, průmyslové aplikace a bezpečnostní systémy.
Tyto evropské firmy se na celosvětovém objemu výroby polovodičů podílely v roce 2019 přibližně 10 % (40 mld. USD) a tři z nich - STMicroelectronics, Infineon a NXP Semiconductors -se v roce 2019 umístily mezi 15 největšími polovodičovými firmami na světě podle výše tržeb.
. Evropská komise chce do roku 2030 dosáhnout cíle 20% podílu. Kromě toho mají evropské společnosti významný podíl na trhu výroby zařízení určených k výrobě čipů, který činí přibližně 23 %. Aby došlo k posílení slabých článků výrobního řetězce, zdůraznila Komise nutnost rozvíjet kapacity v oblasti digitálního designu (nacházející se nyní především v USA) a výroby pokročilých konstrukčních uzlů (rozvíjené v současné době především v Asii).
Evropský akt o čipech a budoucí vývoj
EU je i nadále světovým lídrem ve výrobě obráběcích strojů a pokročilých výrobních technologií. Toto vedoucí postavení a stabilní růst odvětví by však mohly být ovlivněny obtížemi, s nimiž se potýkají její zákazníci. Proto bude pro EU zásadní najít řešení, jak zvýšit odolnost odvětví výroby polovodičů a podpořit evropský průmyslový ekosystém.
Evropská komise zveřejnila návrh Aktu o evropských čipech, jehož cílem je mobilizovat zdroje ve výši 43 miliard eur mezi veřejnými a soukromými investory. Návrh Komise se skládá zejména ze tří následujících pilířů, jejichž řízení se opírá o evropskou legislativu a aktivitu Evropské rady pro polovodiče (ERP), která je ad hoc vytvořeným orgánem.
1. pilíř: Iniciativa Čipy pro Evropu
Navrhovaný Akt o čipech počítá s iniciativou "Čipy pro Evropu", jejímž cílem je převést výzkumné a vývojové aktivity do průmyslové sféry. Zjednodušeně řečeno, cílem iniciativy je překlenout propast mezi laboratoří a továrnou.
2. pilíř: Bezpečnost dodávek
Investice do nových výrobních zařízení jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti dodavatelských řetězců Evropské unie. Druhý pilíř se zaměří na vytvoření dvou typů nových výrobních zařízení, která jsou první svého druhu v Unii: IPF (Integrated Production Facility) a OEF (Open EU Foundry). Pro ně zavádí Evropská rada pro polovodiče hodnotící postup, který musí rozhodnout, zda konkrétní firmě bude udělena licence na výrobu polovodičů nebo ne.
3. pilíř: Mechanismy monitorování a reakce na krize
Hlavními aspekty tohoto pilíře jsou zmírňování nedostatku a zajištění pružné reakce na vzniklé krize.
Soubor nástrojů pro mimořádné situace v případě krize zintenzivňuje koordinaci v rámci Evropské rady pro polovodiče. Tento soubor nástrojů zahrnuje následující opatření:
- shromažďování informací prostřednictvím povinných zpráv adresovaných Komisi, jejichž cílem je identifikovat možná zmírňující opatření.
- opatření s nejvyšší prioritou: za výjimečných okolností zajistit bezpečnost dodávek do kritických odvětví v případě krize.
- společné nákupy: sdružování vyjednávacích tlaků zaměřených na kritická odvětví nebo suroviny.
- v případě nutnosti může ERP zavést ochranná opatření a kontrolu vývozu v rámci EU v rámci společně dohodnutých pravidel pro export.
Doporučení CECIMO
CECIMO podporuje cíle Evropské komise snížit závislost dodavatelského řetězce a rozvíjet strategické autonomie ve výrobě polovodičů. Pro dosažení ohlášených politických cílů je však nicméně třeba učinit určitá opatření:
- Metoda geografické specializace spojená s celkovou úsporou výdajů na výzkum, vývoj a inovace a kapitálových výdajů. I tento přístup však vykazuje jistá slabá místa a rizika spojená s geopolitickou nestabilitou nebo výjimečnými událostmi.
- Úloha Evropy v části hodnotového řetězce zaměřené na výrobu zařízení pro polovodiče je značná. CECIMO proto doporučuje podporovat navazování kontaktů mezi evropskými společnostmi, aby se vytvořil fungující ekosystém, který by zahrnoval celou řadu sekundárních dodavatelů, kteří dodávají další technologie, jako jsou senzory a lasery pro obráběcí stroje.
- Výroba polovodičů je nákladná a složitá, a proto je plán EU na zvýšení počtu výrobních míst a závodů v krátkodobém horizontu poměrně náročný. Například čipová továrna, jako super-high-tech výrobní zařízení, které vyrábí polovodiče, může stát 10 až 15 miliard eur a bude trvat přibližně dva roky, než bude postavena a další roky, než bude plně funkční. Z tohoto důvodu se CECIMO domnívá, že pokročilá výroba má významnou roli při zajištění výroby polovodičů.
Další rizika, která je třeba zvážit:
- Vliv na životní prostředí a řádné nakládání s odpady
- Porušování ochrany práv duševního vlastnictví.
Konkurenti z asijských zemí, zejména z Číny, rozšiřují své obchodní vazby a vyvíjejí konkurenceschopné výrobní technologie. Proto bychom měli přiměřenou formou podporovat ty subjekty, které již v polovodičovém průmyslu působí, a posilovat vazby na různých úrovních mezi dodavateli napříč Evropou.
