Technický týdeník č. 10-11/2022
Taxonomie Evropské unie
Nařízení o taxonomii (EU 2020/852) je důležitým nástrojem pro posílení udržitelného rozvoje investic a realizaci Zelené dohody pro Evropu.
Taxonomie EU zavádí klasifikační systém platný pro celou Evropskou unii, který slouží k identifikaci hospodářských činností, které přispívají k dosažení environmentálních cílů. Činnost je považována za environmentálně udržitelnou, pokud splňuje všechna tři následující kritéria:
- Významně přispívá aspoň k jednomu ze šesti stanovených cílů v oblasti životního prostředí, obsažených v nařízení o taxonomii.
- Nepůsobí "žádnou významnou škodu" žádnému z ostatních cílů ochrany životního prostředí.
- Je prováděna v souladu s minimálními sociálními zárukami. Tyto sociální záruky odpovídají Směrnicím OECD pro nadnárodní podniky a Obecným zásadám OSN pro nadnárodní podniky, podnikání a lidská práva, včetně osmi základních zásad obsažených v úmluvách Mezinárodní organizace práce (ILO) a Mezinárodní listiny lidských práv.
Cíle ochrany životního prostředí uvedené v článku 9 nařízení jsou:
- zmírnění změny klimatu
- přizpůsobení se změně klimatu
- udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
- přechod na oběhové hospodářství
- prevence a kontrola znečištění
- ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Evropská komise zveřejnila první akt o udržitelných činnostech v oblasti klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů, který byl v zásadě schválen 21. dubna 2021 a 4. června 2021 byl pak formálně přijat spolutvůrci právních předpisů. Druhý akt týkající se zbývajících cílů bude zveřejněn v průběhu roku 2022.
Cílem aktu EU v oblasti taxonomie klimatu je stanovit konkrétní standardy pro zveřejňování informací o environmentální udržitelnosti a podpořit jejich využívání a udržitelné investice tak, že bude jasnější, které hospodářské činnosti nejvíce přispívají k naplňování environmentálních cílů EU v oblasti životního prostředí.
CECIMO vypracovalo tento dokument, aby pomohlo svým členským organizacím připravit se na nadcházející aplikaci tohoto nového nařízení, a přitom upozorňuje na ambicióznost harmonogramu jeho implementace.
Na koho se vztahuje nařízení EU o taxonomii?
Všechny společnosti s více než 500 zaměstnanci, které spadají do oblasti působnosti nefinančního výkaznictví, jsou od 1. ledna 2022 povinny zveřejňovat konkrétní informace. Text aktu uvádí obsah, metodiku výpočtu a prezentaci příslušných ukazatelů.
Vykazovací povinnosti stanovené v nařízení budou zaváděny postupně, a to následujícím způsobem:
|
1. ledna 2022 |
Zjednodušené vykazování za nefinanční podniky: 1. zveřejnění podílu jejich celkového obratu, kapitálových výdajů (CAPEX) a provozních výdajů (OPEX) za účetní rok 2021, které jsou spojeny s hospodářskými činnostmi podle evropské taxonomie 2. ukazatele zveřejněné v nefinančním výkazu v roce 2022 budou zahrnovat pouze údaje za finanční rok 2021, bez srovnatelných informací za finanční rok 2020. Zjednodušené vykazování za finanční podniky: V této počáteční fázi se sjednocení taxonomie bude vztahovat pouze na první dva ze šesti cílů (zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se změně klimatu), přičemž zbývající čtyři cíle budou zahrnuty v následujících letech. |
|
1. ledna 2023 |
Úplné vykazování za nefinanční podniky: 1. zveřejnění tří ukazatelů (obrat, CAPEX a OPEX), které jsou spojeny s ekonomickými činnostmi v souladu s evropskou taxonomií 2. ukazatele zveřejňované v nefinančním výkazu v roce 2023 budou zahrnovat pouze údaje za finanční rok 2022 bez srovnatelných informací za finanční rok 2021. |
Do 30. června 2024 Evropská komise přezkoumá uplatňování tohoto nařízení a posoudí potřebu zavedení dalších opatření. Přezkum u malých a středních podniků bude doprovázen posouzením dopadů, které zhodnotí administrativní zátěž, přístup k financování a potenciální dopady jejich případného zavedení u malých a středních podniků, na které se nařízení dosud nevztahovalo, o poskytování takových informací na bázi dobrovolnosti.
Způsobilé hospodářské činnosti a sladěné hospodářské činnosti
Hospodářská činnost je považována za "způsobilou", pokud je uvedena v pravidelně aktualizovaném seznamu činností, na který se vztahují akty nařízení o taxonomii.
Podle EK se jedná o činnosti, které významně přispívají k šesti environmentálním cílům.
Ekonomická činnost, která je způsobilá pro taxonomii, nemusí být ještě nutně činností, která je s taxonomií sladěna. Hospodářská činnost je považována za "sladěnou" s jedním ze šesti environmentálních cílů, pokud:
1. významně přispívá k dosažení tohoto cíle (je v souladu se specifickými technickými kritérii)
2. nepoškozuje žádný z ostatních pěti cílů (kritérium "nepůsobí významnou škodu")
3. jsou jinak splněna minimální ochranná opatření (např. pokyny OECD, OSN atd.)
Kritéria technického sladění byla definována pro dva cíle v oblasti klimatu v dokumentu Climate. Při jejich plnění se tedy mají zohlednit pouze cíle v oblasti klimatu při výpočtu ukazatelů pro zprávu za rok 2022 zahrnující rozpočtový rok 2021.
Příprava společností na postupné uplatňování tohoto nového nařízení
Dodržování nových požadavků na podávání zpráv může být náročné v závislosti na struktuře společnosti a z tohoto důvodu je důležité:
- určit, na které z jejich ekonomických činností se vztahuje evropská klasifikace
- pečlivě zvážit metodiku výpočtu ukazatelů a technické aspekty kritéria pro sladění
- v případě potřeby přizpůsobit své informační systémy a procesy pro sběr dat z výroby
Návrh: Prvním krokem v procesu by pro společnost mělo být určení činností, které jsou důležité pro screening. Způsobilé činnosti jsou pak prověřeny pomocí Kritérií technického screeningu. Screening je založen na metrikách a prahových hodnotách, mezi něž patří například nulové přímé emise. Pokud činnosti projdou tímto screeningem a nezpůsobí žádnou významnou újmu jiným environmentálním cílům, pak jsou v souladu s taxonomií.
|
Pro společnosti může být užitečné nahlédnout do nástroje EU Taxonomy Compass připraveného EK, který mohou uživatelé použít ke kontrole, které činnosti jsou zahrnuty do taxonomie EU (činnosti způsobilé pro taxonomii) a jaká kritéria musí být pro každou činnost splněna, aby byla považována za sladěnou. |
Třístupňový přístup k dodržování předpisů pro společnosti
|
První krok |
Definovat obrat nebo tržby za příslušné ekonomické činnosti a jejich podíl na celkovém objemu |
Určit, které z těchto činností jsou způsobilé pro screening |
|
Druhý krok |
Porovnání činností s taxonomií EU a kritérii pro screening |
Aktivity bez prahových hodnot screeningem projdou automaticky |
|
Třetí krok |
Zkontrolujte, zda v položce "nevýznamná újma“ jsou splněna kritéria ostatních cílů |
Zkontrolujte, zda jsou minimální sociální záruky, že společnost splňuje požadavky kladené na tyto činnosti |
Aditivní výroba – její přednosti a slabiny
Jako aditivní výrobu (Additive Manufacturing) označujeme způsob zpracování materiálu tak, že výsledný výrobek vznikne jeho postupným kontrolovaným přidáváním. Takto lze zpracovávat materiály, které lze roztavit, například kovy, plasty (zejména termoplasty), nebo sklo. Patří sem zejména odlévání, spékání ("sintrování", prášková metalurgie) a 3D tisk.
Aditivní výrobní procesy nabývají v poslední době, především v souvislosti s postupným zaváděním prvků Průmyslu 4.0, na důležitosti natolik, že v rámci CECIMO byl pro tuto problematiku vytvořen zvláštní Výbor pro aditivní výrobu (Additive Manufacturing Committee), jehož předsedou se stal pan Stewart Lane z technologicky vyspělé britské společnosti RENISHAW PLC, která má v tomto oboru velké zkušenosti.
Byla vypracována swot analýza, která se pokouší v obecné rovině poukázat na přednosti, ale i na nedostatky tohoto aditivního výrobního procesu.
|
Silné stránky |
Slabé stránky |
|
Aditivní výroba (AM): Evropa má v aditivní výrobě konkurenční výhodu pokud jde o: · Výrobu zařízení AM pro nejvýznamnější tržní segmenty kovů a polymerů · Specifické odborné znalosti pro dané odvětví/technologii/materiál |
Aditivní výroba (AM):
Slabiny EU v aditivní výrobě: · Mezery v podnikovém ekosystému. K uvolnění potenciálu tohoto odvětví by měly všechny zúčastněné strany v hodnotovém řetězci zvýšit úroveň spolupráce, aby se technologie posunula kupředu, identifikovaly se nové aplikace a uživatelé mohli plně využívat všech jejích výhod · Chybí specializované veřejné investice do této oblasti (např. výzva v rámci programu Horizont Evropa), ačkoli aplikace AM byla v různých projektech EU (např. AM Motion) označena za nejslibnější z hlediska uplatnění na trhu · Chybí evropská cestovní mapa nebo jednotný celoevropský přístup na podporu této technologie a jejího uplatnění na trhu (což je případ hlavních konkurentů EU v této oblasti, např. USA) · Chybí harmonizované uplatňování příslušných pravidel a technických specifikací pro stroje a výrobky AM · Nedostatečné sladění politiky EU s politikami vnitrostátními a regionálními · Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil
· Nejsou k dispozici harmonizované normy pro AM |
|
Příležitosti |
Hrozby |
|
Aditivní výroba (AM):
Příležitosti pro EU: · Zkrácení dodavatelských řetězců: AM se může stát nástrojem pro výrobu na vyžádání (zvýšení efektivity výroby a snížení nákladů na logistiku a dopravu). · Kombinace s dalšími technologiemi (umělá inteligence a Blockchain) by mohla urychlit přechod k masové výrobě a zlepšit pozici společností z EU vůči mezinárodním konkurentům. · Zahájení celoevropské iniciativy/navázání partnerství za účelem:
|
Aditivní výroba (AM): Hrozby pro EU:
· Konkurenční postavení společností v EU oproti USA a Číně: Oba konkurenti mají mnohem lépe podporovaný podnikatelský ekosystém, který těží z přímých veřejných investic do vývoje technologií, standardizace a zavádění na trh. · Nízké uplatnění na trhu ze strany malých a středních podniků je způsobeno zejména:
|
