Technický týdeník č. 09/2022

Ocenění vítězů studentské soutěže v programování CNC obráběcích strojů

 Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se v říjnu 2021 konal v rámci doprovodného programu organizovaného Svazem strojírenské technologie už dvanáctý ročník Soutěže studentů středních technických škol v programování CNC obráběcích strojů.

 Slavnostní ocenění vítězů této soutěže na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky však vzhledem ke zhoršené pandemické situaci mohlo proběhnout až 31. března 2022.

Pracovníci Svazu strojírenské technologie, v čele s jeho ředitelem Ing. Oldřichem Paclíkem a náměstkem ředitele a finančním ředitelem SST Ing. Leošem Mačákem, vítězové jednotlivých kategorií soutěže a zástupci vedení příslušných škol a učilišť, jakož i zástupci firem Heidenhain, Siemens, Fanuc a Dormer-Pramet, se sešli s ministrem průmyslu a obchodu Ing. Jozefem Síkelou a jeho náměstkem pro řízení sekce průmyslu Ing. Eduardem Muřickým k předání diplomů vítězům soutěže.

Ministr průmyslu a obchodu, stejně jako jeho náměstek, který průběh soutěže sleduje již celou řadu let, ocenili zájem studentů o strojírenský obor a vyjádřili naději, že nová generace strojařů naváže na úspěšnou tradici českého strojírenství a přispěje k dalšímu rozvoji tohoto oboru v České republice.

Ředitel SST Ing. Paclík pak ve své řeči poděkoval vedení Ministerstva průmyslu a obchodu i společnosti Veletrhy Brno za podporu této soutěže a studentům za úspěšnou reprezentaci jejich škol. Za SST vyjádřil rovněž přání, aby tato soutěž mohla pokračovat i v dalších létech.

V letošním roce byl v kategorii programování v systému Heidenhain oceněn Jakub ZBAVITEL ze Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy ve Frýdku-Místku. V programování v systému Siemens to byl Martin ČEŠKA ze Střední školy technické a ekonomické v Brně a konečně v programování v systému Fanuc zvítězil Tomáš HODÍK z Vyšší odborné školy, Střední školy a Centra odborné přípravy v Sezimově Ústí.

 Kromě diplomů obdrželi vítězové také tablety od ředitele SST a dárky od spolupracujících výrobních společností. Na závěr slavnostního dopoledne proběhlo společné fotografování oceněných s panem ministrem.

Autentické prostředí studentského klání připomnělo video z posledního ročníku, které připravila redakce Technického týdeníku. Ten je už po několik let mediálním partnerem této soutěže. Slavnostního předávání diplomů se zúčastnil šéfredaktor Ing. Michael Málek a redaktorka Mgr. Kristina Kadlas Blümelová. Byla pořízena rovněž videonahrávka z této události.

Zástupci škol, které navštěvují vítězní studenti, stejně jako zástupci firem Heidenhain, Siemens, Fanuc a Dormer Pramet, potvrdili ve svých vystoupeních na závěr slavnostního programu význam studentské soutěže z hlediska odborného i celospolečenského a poděkovali jejím organizátorům i Ministerstvu průmyslu a obchodu za podporu při profesní přípravě nové generace strojařů.

  • Digitální transformace firmy

 Digitální transformace je podmínkou pro systematické zavádění jednotlivých prvků konceptu Průmysl 4.0 ve firmě. Pro některé podniky to znamená zcela změnit firemní procesy, datovou architekturu a komunikační infrastrukturu, u jiných pak stačí optimalizovat způsob použití některých technologií.

V centru konceptu Průmysl 4.0 je takzvaná „Chytrá továrna“. Ta má za cíl autonomně řídit a zároveň zefektivnit kompletní výrobní proces. V chytrých továrnách spolu komunikují nejen lidé a technologická zařízení, ale i zdroje pro výrobu a také s výrobou související poskytované služby.

Úspěšný projekt by měl splňovat základní atributy konceptu Průmysl 4.0, kterými jsou:

  • Interoperabilita-všechny části tvorby produktu či služby, ať už se jedná o výstup z konstrukčních nebo projektových prací, inteligentní senzory, chytrá výrobní zařízení, systémy pro vzdálenou správu a údržbu či lidé, spolu komunikují.
  • Virtualizace–jednotlivé prvky i celá zařízení lze ve virtuálním prostředí nasimulovat, a to nejen jejich fyzické parametry, ale i způsob řízení, uvádění do provozu nebo údržbu, včetně nároků na zdroje lidské, materiálové a energetické.
  • Decentralizace-umožňuje autonomní provoz jednotlivých dílčích firemních systémů, které je možné s ohledem na aktuální potřeby výroby operativně konfigurovat.
  • Využívání algoritmů umělé inteligence - ať jde o strojové učení nebo strojové vědomí.

Firmy se při zavádění prvků projektu Průmyslu 4.0 často dopouštějí chyb. Často například nevnímají projekt komplexně tak, aby prostupoval celou firmou, ale soustředí se jen na osamocená digitální řešení, která zavádějí bez jakékoliv perspektivy a možnosti další komunikace s ostatními firemními systémy. V tomto smyslu se projevuje špatné chápání pojmu digitální dvojče. Není možné ho zjednodušeně vidět jen jako 3D simulaci nějakého zařízení nebo produktu.

Často se také firmy omezují na jeden konkrétní technologický problém a snaží se ho vyřešit bez vazby na ostatní datové okolí ve firmě. Projektu pak chybí interoperabilita jednotlivých systémů.

Zároveň platí, že není nutno začínat hned s kompletní digitalizací, ale třeba jen s menšími dílčími projekty, na kterých si firma koncept Průmyslu 4.0 vyzkouší. Pokud se však k tomu rozhodne, musí i ten nejmenší krok do budoucího konceptu celkové digitální transformace firmy zapadat.

Datová architektura firmy, která umožňuje realizovat odpovídající tok dat a jejich zpracování a zároveň je sdílí pomocí standardizovaných služeb, tvoří základ. Hlavní součástí digitální zralosti je ale vize dalšího směřování firmy. Digitální gramotnost zaměstnanců i jejich technologické a technické znalosti jsou přitom nutnou podmínkou.

Před digitalizaci, automatizací nebo robotizací musí být každý vnitřní proces optimálně nastaven. Jinak je digitalizace v podstatě kontraproduktivní. Podobné je to s vyhodnocováním velkých dat. Pokud tato data pocházejí z neoptimalizovaných procesů, jejich analýza firmě nepomůže.

Některé firmy často oddalují naplňování konceptu Průmysl 4.0 a zdůvodňují to svou současnou úspěšností. Mají zatím dostatek zakázek a slušný hospodářský výsledek. Jenže jejich úspěch a přidaná hodnota závisí na ruční práci několika zkušených zaměstnanců s minimálními digitálními dovednostmi. Je ovšem jen otázkou krátké doby, kdy se tato firma dostane do datové izolace, a tím i do existenčních problémů.

sst

© 2015 SST

webdesign
COMPEA, s.r.o.