Technický týdeník č. 05/2022
Nové technologie a průmyslová data
Průmyslová data jsou jádrem nové průmyslové revoluce ve výrobních odvětvích. Zrychlující se sdílení dat vytváří kolaborativní prostředí, v němž mohou průmyslová odvětví spolupracovat na vývoji nových inovativních technologií a řešení. Přístup k datům má zásadní význam, pokud jde o konkurenceschopnost evropského zpracovatelského průmyslu, který již zažívá revoluci založenou na datech.
Nové technologie, jako je umělá inteligence a průmyslový internet věcí (IIoT), potřebují k plnému využití velké množství datových souborů, a to je důvod, proč zlepšení a integrace datové ekonomiky má zásadní význam.
V současné době se některé nové iniciativy snaží podpořit zmíněné průmyslové prostředí. Několik operačních systémů internetu věcí a ekosystémových iniciativ vyvíjí účinné způsoby rychlého vytváření aplikací IoT v rámci průmyslového ekosystému prostřednictvím pokročilých provozních nástrojů. Jedná se například o technické protokoly, normy nebo obchodní modely.
Takové ekosystémy chrání partnery, kteří si mohou bezpečně vyměňovat své údaje prostřednictvím konfigurovatelných smluv poskytovaných platformami nebo předem ověřených šablon. Někteří poskytovatelé služeb spolupracují s výrobci obráběcích a tvářecích strojů, kteří z tohoto druhu služeb těží modely spolupráce bez nadměrných investic do právní a IT podpory.
Správná implementace sdílení dat může být stabilizující silou pro ekonomiku v rámci globálního průmyslu, což má čtyři přímé důsledky: zvýšení produktivity a kvality výroby, lepší zkušenosti zákazníků, odolnější dodavatelské řetězce a ochranu životního prostředí.
Bylo zjištěno, že pouze 17 % dotázaných vedoucích pracovníků ve výrobě uvedlo, že z dat získali uspokojivou hodnotu. Ze zmíněného údaje vyplývá existence široké škály překážek, s nimiž se společnosti při využívání dat potýkají.
Sdílení dat se proto jeví jako základní postup a klíčový faktor, který umožní zvýšit produktivitu a podpořit inovace prostřednictvím aplikací založených na datech o výrobě. Jako zásadní se však jeví lepší evropský legislativní ekosystém, který by umožnil přechod k excelenci v oblasti dat. Pokud jde o správu těchto velkých objemů dat, vyvstává několik otázek, které je třeba řešit.
Zejména pro průmyslový ekosystém musí být firemní postupy a operativnost chráněny před potenciálními útoky nebo před zranitelností v oblasti obchodního a výrobního tajemství. V tomto ohledu by mělo být prioritou podpořit přístup k datům a sdílení prostřednictvím transparentních smluvních ujednání, která nevytvářejí nerovnováhu mezi jednotlivými stranami. V této iniciativě jde o zajištění rovnoprávnosti mezi účastníky datové ekonomiky, a to i mezi podniky a veřejnou správou.
Politická doporučení
Vzhledem k významu zákona o datech pro výrobní sektor CECIMO doporučuje:
➢ Přijmout takový přístup, aby se zabránilo ztrátě konkurenceschopnosti malých a středních podniků se zaměřením na průmyslová a vládní data (B2B a B2G).
➢ Definovat standardní smluvní doložky, které stanoví právo uživatelů cloudu na údaje vykazované ve strukturovaném, široce používaném a strojově čitelném formátu. Nebo vypracovat pokyny, které zajistí sledovatelnost údajů pro podniky, které využívají služby cloud computingu.
➢ Stanovit závazné právo na přenositelnost cloudových služeb a právní rámec EU pro zahraniční poskytovatele.
➢ Podporovat smluvní volnost. Malé a střední podniky by měly využívat výhod plynoucích z tzv. pokynů týkajících se nejčastějších rizik a také nástrojů k identifikaci a implementaci inteligentních smluv. Dobrovolné, průmyslem řízené vzorové smluvní podmínky by mohly být základním hnacím motorem sdílení dat.
➢ Zajistit kompenzace pro podniky poskytující data prostřednictvím režimu preferenčního zacházení ve vztazích B2G.
➢ Tvůrci evropské politiky by měli posílit potenciál sdílení údajů při ochraně zájmů výrobců, kteří byli průkopníky v řešení rizik a problémů, jež hrozí z datové ekonomiky.
➢ Vyhnout se tomu, aby datový zákon vyvolal nadměrnou administrativní zátěž.
➢ Chránit malé a střední podniky před narušením bezpečnosti nebo krádežemi obchodního tajemství nebo klíčových průmyslových údajů.
- Reakce CECIMO na návrh evropského zákona o čipech
CECIMO podporuje cíl Evropské komise snížit závislost dodavatelského řetězce a rozvíjet strategickou autonomii ve výrobě polovodičů, jak je uvedeno v návrhu Evropské komise.
EU si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2030 20% podílu polovodičů na trhu, což pro uvedené období předpokládá 43 miliard veřejných a soukromých investic.
Současný nedostatek bude pravděpodobně trvat do roku 2023 nebo 2024. Proto se domníváme, že je nutné přijmout strategii, která:
- zmírní současnou krizi dodavatelského řetězce tím, že podpoří ta odvětví, která zaznamenala zpomalení výroby (např. automobilový průmysl).
- zaručí cílené investice, které by zabránily poklesu konkurenceschopnosti, snížení podílu na trhu, ztrátě technologické autonomie atd.
Dlouhodobé cíle stanovené v zákoně o čipech budou mít zásadní význam pro snížení evropské strategické závislosti. Věříme však, že některá hotová řešení (např. využití robotiky a aditivní výroby) mohou okamžitě podpořit odvětví polovodičů při účinném a efektivním posilování jejich dodavatelských řetězců.
Domníváme se, že spolupráce mezi aktéry v odvětví vyspělé výroby by mohla vést k rychlejší reakci na současný stav a v konečném důsledku by mohla zvýšit odolnost našeho vnitřního trhu vůči budoucím kolapsům. Proto budeme také podporovat diskusi na toto téma v rámci pracovní skupiny Průmyslového fóra č. 5 pro pokročilou výrobu.
Cílem CECIMO je podílet se na rozvoji efektivního a odolného dodavatelského řetězce polovodičů, který mimo jiné přispěje k zachování vedoucího postavení Evropy v oblasti vyspělé výroby.