Technický týdeník č. 18/2020

Fond obnovy - plán na podporu oživení hospodářství Evropské unie

Dne 21. července 2020 dosáhlo 27 hlav států a předsedů vlád Evropské unie dohody o příštím sedmiletém rozpočtu (Multiannual Financial Framework – MFF, tj. Víceletý finanční rámec - VFR) a o novém Fondu obnovy, známém také jako EU příští generace (Next Generation EU - NGEU). Cílem je pomoci národním ekonomikám zotavit se po krizi COVID-19.

Financování, které bude k dispozici, obsahuje nástroje zaměřené na obnovu a zvyšování odolnosti hospodářství. Představuje pro členské státy příležitost k podpoře jejich ekonomik a současně k přechodu na zelené a digitální technologie, aby tak naplnily politické priority EU.

Víceletý finanční rámec a Fond obnovy odkazují na dva různé nástroje:

• VFR je již známý sedmiletý rozpočet EU, který bude použit na financování komunitárních projektů prostřednictvím programů Evropské komise. Částka dohodnutého víceletého finančního rámce činí 1 074,3 miliardy eur.

• Na druhé straně NGEU je mimořádným nouzovým nástrojem vytvořeným speciálně za účelem obnovy EU po krizi COVID-19. Doplní víceletý finanční rámec tím, že zajistí 750 miliard eur dodatečných investic, které by měly pomoci členským státům zrealizovat reformy, vytvářet pracovní místa a urychlit obnovu. Podpoří tak zelenou a digitální transformaci EU.

Tyto dodatečné prostředky ve výši 750 mld. eur si Evropská komise přímo vypůjčí na kapitálových trzích a budou přiděleny takto:

- 360 miliard eur v grantech

- 390 miliard eur v úvěrech.

Nástroje pro obnovu a zvyšování odolnosti ekonomik

Dostupné finanční prostředky v rámci tohoto programu budou směrovány prostřednictvím národních plánů obnovy a zvyšování odolnosti, které musí každý členský stát předložit Evropské komisi. Plány obnovy a odolnosti stanoví národní reformní a investiční agendu na období 2021-2023. Plány by měly nastínit reformy a investice pro řešení problémů zjištěných v rámci evropského semestru a vnitrostátní doporučení Evropské komise – zejména těch, která se týkají zelené a digitální transformace. Měly by také vysvětlit, jak přispívají k růstovému potenciálu, zvyšování odolnosti a soudržnosti dotyčného členského státu.

Postup přijetí

Členské státy mohou každoročně až do roku 2022, nejpozději do 30. dubna každého roku, předkládat Evropské komisi své plány obnovy a zvýšení odolnosti. Pro rok 2020 mohou být plány předloženy už v říjnu.

Plány obnovy a zvyšování odolnosti posoudí Evropská komise do dvou měsíců od jejich předložení na základě transparentních kritérií, jako jsou doporučení pro jednotlivé země, a na základě posílení hospodářské a sociální odolnosti členského státu. Požadavkem pro kladné hodnocení bude také účinný příspěvek k přechodu na zelenou a digitální transformaci. Očekává se, že každé opatření na podporu sektoru výrobních strojů vezme v úvahu právě tyto dva pilíře.

Posouzení plánů obnovy a zvyšování odolnosti schválí Rada Evropské unie kvalifikovanou většinou na návrh Evropské komise do čtyř týdnů od předložení návrhu.

Evropská komise přijme rozhodnutí, které stanoví výši finančního příspěvku, který členský stát získá (zahrnuje granty, a pokud o to požádá, též půjčky), jakož i milníky a cíle.

- Granty: částka na členský stát pro období 2021-22 bude stanovena na základě předem definovaného alokačního klíče, který zohledňuje počet obyvatel, výši hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele a výši nezaměstnanosti. Pro rok 2023 je kritérium nezaměstnanosti nahrazeno ztrátou reálného HDP zaznamenanou v průběhu roku 2020 a kumulativní ztrátou reálného HDP v období 2020-2021, což zvýhodňuje členské státy, které jsou krizí zasaženy nejvíce.

- Půjčky: budou sloužit jako dorovnávací prostředky. Půjčky doplní granty a poskytnou dodatečné financování členským státům, které mají vyšší potřeby financování v důsledku ambicióznějších reforem a investic. Členské státy mohou požádat o půjčku – pouze na realizaci svých reforem a veřejných investic –, která musí být odůvodněna vyššími finančními potřebami spojenými s obnovou a zvyšováním odolnosti. Maximální objem úvěrů pro každý členský stát nepřesáhne 6,8 % jeho hrubého národního důchodu (HND). Granty a půjčky budou vypláceny ve splátkách po završení jednotlivých milníků a cílů, jak je definují členské státy ve svých plánech obnovy a zvyšování odolnosti.

Kritéria použitá pro posouzení

Jak již bylo uvedeno výše, vnitrostátní plány obnovy a zvyšování odolnosti na období 2021-2023 budou muset být v souladu s konkrétními doporučeními členských států a přispívat k zelené a digitální transformaci. Konkrétně by všechny výdaje EU měly být v souladu s cíli Pařížské dohody.

Kritéria používaná Evropskou komisí k posouzení národních plánů, a tedy k uvolnění požadovaných finančních prostředků, jsou následující:

1) Příspěvek k řešení otázek uvedených v konkrétních doporučeních členských států, která Evropská komise vydala v rámci evropského semestru.

2) Příspěvek k zelené a digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z nich vyplývají.

3) Trvalý dopad na dotyčný členský stát.

4) Posílení růstového potenciálu, tvorby pracovních míst a hospodářské a sociální odolnosti, zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize a přispění k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

5) Zda odhadované náklady odpovídají očekávanému dopadu na počet pracovních míst a celkový hospodářský růst.

6) Opatření, která jsou akcemi k zajištění soudržnosti.

7) Předpokládané harmonogramy, milníky, cíle a související ukazatele.

Co je třeba udělat pro sektor výrobních strojů

Odpovědnost za zpracování národního plánu obnovy a odolnosti, který toto odvětví posílí a podpoří, leží na každé národní vládě.

Členské státy by měly vzít v úvahu doporučení CECIMO pro průmysl výrobních strojů v oblasti zelené a digitální transformace, jakož i doporučení odkazující na novou průmyslovou strategii. Je nanejvýš důležité, aby všechny členské státy stavěly své plány na společném evropském zájmu, aby byly zajištěny pro toto odvětví rovné podmínky na evropské úrovni a bylo zabráněno jakémukoli narušení jednotného trhu, jakož i nesrovnalostem v nabídce finančních prostředků.

Proto se doporučuje během lobbistických aktivit na vnitrostátní úrovni používat poziční dokumenty CECIMO k prezentaci soudržných odvětvových opatření ve prospěch evropského odvětví výrobních strojů.

CECIMO vyzývá každý členský stát, aby při formulaci národních plánů vzal v úvahu následující aspekty:

1. Zpracovatelský průmysl a jeho služby budou i nadále základem hospodářské prosperity, vzhledem ke stěžejní roli, kterou toto odvětví hraje při podpoře inovací, růstu produktivity a zaměstnanosti, a k jeho vazbám napříč celým hospodářstvím. Národní plány by proto měly obsahovat opatření na podporu silnějšího a efektivnějšího průmyslu a na zvyšování odolnosti hospodářství během budoucí krize, jak je uvedeno v pozičním dokumentu CECIMO k nové průmyslové strategii EU do roku 2030.
2. Měly by být realizovány investice na podporu rozsáhlého zavádění vysoce kvalitních, kyberneticky bezpečných digitálních infrastruktur, usnadnění zavádění internetu 5G, aby došlo k vytvoření podmínek pro digitalizaci průmyslu, k uplatnění inovativních obchodních modelů a pro digitalizaci dodavatelských řetězců.
3. Investice by měly podpořit odvětví výrobních strojů, aby splnilo cíle Zelené dohody pro Evropu, a zaměřit se na odvětvové úsilí a příspěvek k cirkulární ekonomice s ohledem na rizika, která by takový přechod mohl přinést.
4. Předpokládá se, že vnitrostátní opatření na podporu podniků budou během fáze obnovy pokračovat ve formě inovací, protože soukromé zdroje budou většinou přiděleny na prioritní potřeby vzniklé poklesem obchodní výměny
5. Je třeba posílit odolnost pracovní síly a konkurenceschopnost evropské výroby tím, že budou odstraněny nedostatky v oblasti dovedností.

Zdroje by měly být rozděleny s ohledem na jednotlivé body uvedené v nejnovějším pozičním dokumentu CECIMO k plánu obnovy výroby.