Technický týdeník č. 17/2020
Nepříliš povzbudivé ohlédnutí za rokem 2019
Poté, co počátkem srpna potvrdí Český statistický úřad definitivní čísla týkající se produkce obráběcích a tvářecích strojů za uplynulý rok, vydává Svaz strojírenské technologie každoroční Zprávu o stavu oboru, která kromě statistických údajů týkajících se České republiky uvádí i mezinárodní srovnání jednotlivých ukazatelů.
Z té letošní vyplývá, že oproti roku 2018, kdy bylo dosaženo dosud největšího objemu světové produkce obráběcích a tvářecích strojů ve výši 78,4 mld €, došlo v roce 2019 k poklesu o 8 % na hodnotu 72,2 mld €. Pokles produkce zaznamenali kromě Německa všichni další světoví výrobci v čele s Čínou, Japonskem, Itálií a USA. Podíl produkce zemí CECIMO, která zahrnuje i Českou republiku, dosáhl 35 % světové produkce. Na pokles exportu a produkce měly největší vliv obchodní spory mezi USA a Čínou a celkové ochlazování světové ekonomiky.
V České republice jsme v roce 2019 bohužel zaznamenali ještě výraznější zhoršení výsledků. Loňský odhad poklesu produkce o 5–10 % byl příliš optimistický. Celková produkce obráběcích a tvářecích strojů klesla o téměř 23 % na 13,2 mld. Kč a celkový export poklesl oproti roku 2018 o 17 % na 14,6 mld. Kč (do exportu jsou započítávány subdodávky, reexport a další dílčí položky, takže celkový objem převyšuje produkci). Tyto výsledky jsou na úrovni let 2011/2012. Česká republika se tak ve světovém srovnání produkce propadla z loňského 13. místa na 16. místo. V exportu jsme se posunuli ze 13. na 15. místo. V rámci patnácti zemí CECIMO se ČR v roce 2019 posunula ze 7. na 9. místo v produkci a z 8. na 10. místo v exportu. Podíl přímého exportu (exportu nových výrobků) na strojní produkci zůstal na stejné hodnotě cca 75 %.
Vedle komodity strojů (8456 až 8463) si o něco lépe vedla skupina příslušenství obráběcích a tvářecích strojů (HS 8466), která představuje významnou složku oboru s vysokou přidanou hodnotou. V roce 2019 dosáhla tato kategorie 7014 mil. Kč, což je více než 50 % objemu komodity strojů. Ve srovnání s rokem 2018 se ale jedná o pokles o 11,7 %.
Hlavními exportními teritorii v roce 2019 bylo Německo, Slovensko, Rusko, Polsko, USA a Čína, která se v důsledku prudkého poklesu poptávky po investičním zboží propadla z 2. místa v roce 2018 na 6. místo. Rostoucí trend si upevnil export na Slovensko, který dosáhl dosud nejvyššího objemu 1,27 mld. Kč.
Zvyšující se nejistota dalšího vývoje automobilového průmyslu v důsledku strukturální transformace se odrazila také v poklesu tuzemské spotřeby obráběcích a tvářecích strojů. Ve srovnání s rokem 2018 došlo k jejímu poklesu o 16 %. Například v kategorii 8460 (brousicí stroje) došlo k poklesu o 32 %. Většina domácí spotřeby je pokryta dovozem, a proto se týká z větší části zahraničních výrobců, kteří prodávají své výrobky v ČR.
Dodávky domácích výrobců na trh ČR poklesly o 25 %. Jejich celkový tržní podíl na tuzemské spotřebě za všechny komodity poklesl v roce 2019 o cca 3 % a dosáhl průměrné úrovně 19 %.
Již od konce roku 2019 přicházely od členských firem i ostatních strojírenských podniků signály dalšího ochlazování poptávky po investičním zboží. Výsledky 1. pololetí 2020 bohužel potvrdily obavy analytiků. Již v 1. kvartálu roku 2020 došlo k poklesu exportu ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 o téměř 25 %. Ve 2. kvartálu, kdy byla ekonomika již plně zasažena pandemií Covid – 19, se export propadl ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 o 31 %. V kontextu těchto čísel je velmi pravděpodobné, že výsledky roku 2020 poklesnou až na úroveň krizových let 2009/2010.
Lze jen doufat, že český průmysl obráběcích a tvářecích strojů bude schopen překonat současnou obtížnou situaci a v budoucnu se opět vrátí k růstu a také na odpovídající pozice v mezinárodním srovnání.
Krize související s pandemií COVID-19 způsobuje pokles zakázek německých výrobců obráběcích strojů
Objednávky německého průmyslu obráběcích strojů ve druhém čtvrtletí roku 2020 se oproti stejnému období loňského roku snížily o 46 procent. Z toho německé objednávky poklesly o 36 procent. Ze zahraničí bylo přijato o 51 procent méně objednávek. Za celé první pololetí 2020 se úroveň objednávek snížila o 35 procent. Domácí objednávky byly o 28 procent nižší než v předchozím roce a objednávky ze zahraničí se snížily o 39 procent.
„Čísla za druhé čtvrtletí jasně ukazují dopad uzavření ekonomiky“ říká dr. Wilfried Schäfer, výkonný ředitel VDW v komentáři k uvedeným výsledkům. „Řada zákaznických odvětví, zejména letecký a automobilový průmysl, zažívá prudký pokles prodeje. Důsledkem je zkrácení pracovní doby, dočasné přerušení výroby a nedostatek likvidity. Globální investiční aktivita se během fáze tvrdého uzavření prakticky zastavila. Je však povzbudivé, že tempo poklesu úrovně obdržených objednávek se nyní zjevně zpomaluje. V červnu došlo ve srovnání se dvěma předchozími měsíci ke znatelnému nárůstu“.
Pozitivnější signály přinášejí také dva hlavní ukazatele – PMI (Purchase Managers Index) a Ifo index podnikatelského klimatu. V červenci, poprvé od začátku krize, se globální PMI velmi přiblížil k padesátibodové hranici, která představuje růst. Nárůst byl poněkud překvapivý a byl široce založený, pokrýval Čínu, USA a Eurozónu včetně Německa, Francie a Itálie. Podle společnosti Ifo zvýšil průmysl investičního zboží v Německu svá očekávání. „Maloobchodní tržby se zotavují a průmyslová výroba a vývoz se v červnu opět zvýšily. To by mohlo být předzvěstí očekávaného zotavení v druhé polovině roku“, uvedl Schäfer.
Zkušenosti však ukazují, že bude trvat déle, než se tyto náznaky pozitivního vývoje přenesou do odvětví obráběcích strojů, které patří mezi odvětví investičního zboží s dlouhým cyklem. Očekávání průmyslu pro nadcházejících šest měsíců proto zůstávají opatrná. Nejnovější údaje o prodeji tento názor podporují. Prodeje v první polovině roku se oproti předchozímu roku snížily o 26 procent.
Společnosti, které jsou poháněny digitalizací a expanzí sítí 5G a pracují pro odvětví zdravotnických technologií a elektroniky a pro části odvětví strojírenství, mají poněkud solidnější pozici.
„Ve všech oblastech však stále existují velká rizika spojená s očekávanou druhou vlnou pandemie. Proto je velmi obtížné s přesností uvést, kdy se mezinárodní investiční aktivita stabilizuje“ říká Schäfer. Výrobní společnosti dělají vše pro to, aby krizi překonaly, soustřeďují se na rozvoj a snaží se udržet si své klíčové pracovní síly tím, že jim prodlužují dovolenou. Počet zaměstnanců v květnu tohoto roku se ale i tak snížil oproti předchozímu roku o 3,7 procenta.
